Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
V New Yorku dnes začne 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.
Valné shromáždění zahájí projevem Guterres, který představí zprávu o práci OSN. Dá se očekávat, že se stejně jako další řečníci dotkne i konfliktů na Ukrajině, v Pásmu Gazy či Libanonu. Mezi dalšími řečníky, kteří mají na své vystoupení 15 minut, jsou dnes podle oficiálního programu také Biden či hlavy států Brazílie a Argentiny, Luiz Inácio Lula da Silva a Javier Milei.
Český prezident Pavel by měl svůj projev přednést ve středu kolem 9:30 místního času (15:30 SELČ).
Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Píše o tom agentura Reuters. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách,“ řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. „Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ dodal. „Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli,“ uvedl také.
Bývalý americký prezident Trump dnes také řekl, že pokud volby znovu vyhraje, zavolal by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a Zelenskému a naléhal by na ně, aby válku ukončili. Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, válku na Ukrajině by ukončil během „24 hodin“. Jak toho chce docílit, ale neřekl.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.
Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. „Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd,“ řekla Kacarovová v pondělí v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170.000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.
