Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při dnešní návštěvě Kyjeva ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.
Vystrčil přicestoval do ukrajinské metropole na čtvrtý summit Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Při jednání se sešel i s šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem.
„Pana prezidenta Zelenského jsem dnes ujistil, že se na podporu České republiky může spolehnout,“ napsal šéf Senátu na sociální síti X. „A pokud jde o mír, spravedlivý mír nastane jedině tehdy, když bude při vyjednávání o něm Ukrajina přítomna a bude souhlasit s vyjednanými podmínkami,“ dodal.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken právě v Kyjevě oznámil další balíček na podporu Ukrajiny. Ten by měl zahrnovat více než 700 milionů dolarů na podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku, 325 milionů dolarů nových finančních prostředků na pomoc při opravě ukrajinské energetické a elektrické sítě, 290 milionů dolarů nové humanitární podpory na pomoc při poskytování služeb, jako je zajištění pitné vody, potravin, přístřeší a léků a 102 milionů dolarů na odminování země.
„Jsme i nadále plně odhodláni usilovat o vítězství Ukrajiny - nejen o to, aby se Ukrajina mohla dnes bránit, ale aby se mohla pevně postavit na vlastní nohy, vojensky, ekonomicky a demokraticky na mnoho a mnoho dní dopředu, aby zajistila cestu, kterou si ukrajinský lid zvolil k větší integraci do euroatlantického společenství, včetně EU a NATO, aby dosáhla spravedlivého a trvalého míru“ deklaroval Blinken
Takzvaný plán vítězství, který chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to dnes podle agentury Reuters uvedl na summitu Krymské platformy v Kyjevě.
Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.
„Pokud ho partneři podpoří, Ukrajina bude moci Rusko snáze donutit k ukončení války,“ řekl. „K čemu je tento plán? Je to vážné posílení Ukrajiny a podle mého názoru bude mít jak psychologický, tak politický vliv na rozhodnutí Ruska ukončit tuto válku,“ dodal.
