Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zkritizoval Čínu za její roli, kterou sehrává v ruské agresi na Ukrajině. „Čína se stala rozhodujícím faktorem umožňujícím válku Ruska proti Ukrajině,“ pronesl ve svém dnešním projevu. Mezi další země, které ruskou dobyvačnou válku podporují patří podle něj Severní Korea a Írán. Tyto země dodávají okupantům především drony a munici.
Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 40 milionů eur (přes jednu miliardu Kč). Pomoci má s přípravami na nadcházející zimu lidem v zemi, která se od února 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Oznámila to dnes Evropská komise. Celkem 35 milionů eur je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, pět milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.
Finance mají pomoci „připravit Ukrajinu na mrazivé zimní měsíce“, neboť ruské síly opakovaně útočí na civilní energetickou infrastrukturu napadené země. „Společně s partnerskými humanitárními organizacemi se EU snaží opravit poškozené budovy, zajistit elektřinu, vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce podporují,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.
V Moldavsku jsou peníze určeny na „ochranu nezranitelnějších uprchlíků“ a zároveň mají pomoci zlepšit připravenost země na případné další uprchlické vlny.
„Ruská válka na Ukrajině se v roce 2024 nadále vyostřila a její konec je v nedohlednu, což znamená neustálé ohrožení životů civilistů,“ uvedl komisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič. „S dnes oznámeným příspěvkem se celková hodnota letošní humanitární pomoci ze strany EU zvýšila na 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ doplnil Lenarčič.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tamní armáda odrazila další nápor Ukrajinců v Kurské oblasti. Zmařila prý pokusy o útok na Borok, Komarovku a Marjevku. „Ruské operační a taktické letectvo také zasáhlo zálohy ozbrojených sil Ukrajiny v 15 lokalitách v Sumské oblasti,“ napsala agentura TASS. Ukrajinská strana údajný ruský úder nekomentovala. Zprávy nelze nezávisle ověřit.
