Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruská armáda v noci na dnešek proti Ukrajině zaútočila s nasazením 44 dronů a dvou raket, informuje ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana napadené země zneškodnila 27 bezpilotních letounů. Nedaleko Lvova vypukl požár, informovaly úřady ve stejnojmenné oblasti na západě Ukrajiny. Hořelo v průmyslové zóně ve vsi Murovane na severovýchod od Lvova. Podle šéfa Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého shořela čtyři nákladní auta. Hasiči požár uhasili.
Dnes ráno protivzdušná obrana v reakci na přílet nepřátelských dronů pracovala v Kyjevské oblasti. A terčem ruské dělostřelecké palby se stalo město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Dva lidé utrpěli zranění, uvedla oblastní správa. Poničeny byly také domy, auta nebo elektrické vedení a plynovod. V okolí Kryvého Rohu dron poškodil dům.
Summit NATO v Haagu se příští rok vrátí k otázce další podpory Ukrajiny po letos schválených 40 miliardách eur (zhruba bilionu korun). ČTK to řekl nový český velvyslanec při NATO David Konecký. Nevnímá jako problém, že letos se na dlouhodobějším rámci pomoci spojenci na summitu ve Washingtonu neshodli.
Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur. Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhoval končící generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
„Ten ‚krátkodobý závazek‘, který je vyslovený na jeden rok do příštího summitu, který bude v Haagu v červnu 2025, jako žádný problém nevnímám. Nevnímám to ani jako signál nějakého rozporu nebo slabosti nebo nějakých pochyb o tom, jestli budeme dál Ukrajinu podporovat,“ uvedl velvyslanec. „Na příštím summitu se k otázce, jestli 40 miliard je dostatečných, nebo není, jak má vypadat systém finanční podpory Ukrajiny, určitě vrátíme,“ doplnil.
Nejedná se podle něj o závazek, jímž by spojenci deklarovali připravenost poskytnout 40 miliard eur alianci, aby za ně nakoupila něco pro Ukrajinu. „Nejde o to, že by se někam posílaly nějaké peníze, které by se někde hromadily a z toho by se něco nakupovalo. Jde o sumu, kterou spojenci budou deklarovat alianci a která se bude agregovat a má být minimálně v té výši,“ přiblížil Konecký.
Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že dostal od ruského vůdce Vladimira Putina pozvánku, ale na nadcházející summit rozvíjejících se zemí BRICS nepojede, protože v té době v Srbsku očekává „důležité hosty“.
Vučićovo prohlášení následovalo poté, co srbský vicepremiér ujišťoval Putina, že Srbsko zůstane spojencem Ruska. „Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl Putinovi vicepremiér Aleksandar Vulin.
Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano podle agentury AFP prohlásil, že udržování, a dokonce posilování vztahů s Ruskem v době ruské agrese proti Ukrajině „není slučitelné s evropskými hodnotami a se snahou vstoupit do Evropské unie“.
„Asi před deseti dny jsem dostal velmi milé pozvání od prezidenta Putina, abych se přidal k summitu BRICS ve dnech 23. a 24. října. V tu dobu máme naplánované důležité hosty ze zahraničí, ale nechci o tom teď hovořit. Čeká nás mnoho důležitých návštěv, odjezdů a příjezdů. O tom pohovoříme okolo 10. října,“ citovala Vučičovo vyjádření ruská státní agentura TASS.
