Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v úterý ráno zasahovali ve firmě Ferrit ve Frýdku-Místku. Výrobce důlní techniky a jeho vedení jsou podezřelí z obcházení protiruských sankcí. Informoval o tom dnes Deník N.
„V úterý jsme prováděli úkony trestního řízení. Ale vzhledem k probíhajícím úkonům není možné v tuto chvíli sdělit více informací,“ uvedla mluvčí NCOZ Barbora Kudláčková. Deník uvedl, že kriminalisté ve firmě zabavovali telefony jejího vedení a celý den stahovali data z jejích serverů a e-mailovou komunikaci. „Vedení firmy je podezřelé, že poslední dva roky dodává své embargované stroje do Ruska,“ řekl Deníku N zdroj blízký případu.
Firma měla posílat své stroje a součástky do Ruska hlavně přes Turecko a Kazachstán. Deník N informoval, že vyšetřovatelé si vzali k výslechu část vedení společnosti, které se ale k podezřením nechce vyjadřovat.
V radiací zamořené uzavřené zóně okolo ukrajinské Černobylské jaderné elektrárny propukl lesní požár. Napsala to dnes agentura DPA s odkazem na Ruslana Kravčenka, šéfa správy Kyjevské oblasti, podle kterého je radioaktivita v mezích normy. Na místě bylo nasazeno přes 200 hasičů včetně padesátky vojáků a oheň se podařilo dostat pod kontrolu.
Plameny zasáhly plochu přibližně 20 hektarů, uvedl Kravčenko. Vzhledem k požáru porostu v zóně kolem odstavené elektrárny a požárům v rašeliništích v Brovarech nedaleko Kyjeva úřady doporučily obyvatelům, aby neotvírali okna, a omezit pohyb venku.
Zatím není jasné, co požár způsobilo. Kvůli vysokým letním teplotám a dlouhotrvajícímu suchu je v severoukrajinské Kyjevské oblasti zvýšené riziko požárů.
Spojené státy dnes plánují obvinit Rusko z kampaně, jejímž cílem je ovlivnit letošní volby pomocí on-line platforem a šířit dezinformace mezi americkými voliči. Informoval o tom server CNN s odkazem na šest zdrojů obeznámených s touto záležitostí, podle nichž bude hlavním předmětem oznámení televize RT.
Očekává se, že USA dnes učiní řadu kroků zaměřených na zmaření údajných snah Kremlu. Bílý dům tyto akce podle zdrojů veřejně odsoudí a ministerstvo spravedlnosti oznámí opatření orgánů činných v trestním řízení zaměřená na tajnou ruskou kampaň. Podle zdrojů je hlavním předmětem oznámení USA ruská státní mediální síť RT. Američtí představitelé považují tuto ruskou stanici za klíčovou součást kremelského propagandistického úsilí.
Dohromady by tyto kroky podle CNN byly dosud nejvýznamnější veřejnou reakcí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena na údajné ruské vlivové operace zaměřené na americké voliče. Poté, co USA minulý měsíc obvinily Írán z pokusu o hackerský útok na kampaň republikánského kandidáta Donalda Trumpa i demokratické kandidátky Kamaly Harrisové, jsou dnešní očekávané kroky připomínkou toho, že američtí představitelé nadále považují Rusko za významnou zahraniční vlivovou hrozbu pro listopadové volby, uvedly zdroje.
