Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před místní půlnocí a jednání s místními představiteli a podpis dokumentů je naplánován na úterý, napsala agentura TASS. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters.
V předvečer první cesty do některé ze zemí, které podepsaly římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), Kreml uvedl, že se neobává, že by Putinovi hrozilo v Mongolsku zatčení. ICC přitom na ruského prezidenta vydal loni zatykač kvůli zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Ruský plynárenský gigant Gazprom dodával v srpnu do Evropy o dvě procenta méně plynu než v červenci. Meziročně průměrné denní dodávky klesly o 2,3 procenta, vypočetla agentura Reuters.
Agentura se při výpočtu opírala o údaje o množství plynu z evropské plynárenské přepravní skupiny Entsog a o denní zprávy Gazpromu o tranzitu plynu přes Ukrajinu. Ty ukázaly, že průměrný denní vývoz plynovody se minulý měsíc snížil na 89,6 milionu metrů krychlových z 91,5 milionu metrů krychlových v červenci letošního roku a z 91,7 milionu metrů krychlových v srpnu 2023.
Osmasedmdesátiletá žena přišla o život při ruském ostřelování Kupjanska na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Při ostřelování samotného Charkova utrpělo zranění 13 lidí, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.
Ve válečných podmínkách nelze informace bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva opakuje, že ruská vojska neútočí na civilisty a civilní objekty, jakkoli fakta hovoří o opaku; OSN prověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 přišly o život tisíce civilistů.
