Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov v telefonátu před dvěma týdny varoval svůj americký protějšek Lloyda Austina před údajnou tajnou ukrajinskou operací proti Rusku. Napsal to dnes list The New York Times (NYT) s odkazem na tři nejmenované činitele. Belousov s Austinem hovořil 12. července, uvedl tehdy Pentagon s tím, že telefonát iniciovala ruská strana, což média označila za vzácnou událost. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 spolu totiž vrcholní představitelé obrany hovořili pouze pětkrát a téměř vždy z iniciativy Spojených států.
Předmětem telefonátu z poloviny tohoto měsíce bylo podle NYT varování, že Ukrajina chystá neupřesněnou „tajnou operaci“ proti Rusku se souhlasem Američanů. Belousov se Austina ptal, zda o tom Pentagon ví a upozornil, že podobné kroky by vedly k dalšímu napětí mezi Washingtonem a Moskvou.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s delegací navštívila Ukrajinu. Při třídenní cestě uctila památku československých legionářů a vojáků padlých v druhé světové válce, připomněla také oběti vojáků z českých zemí bojujících v rakousko-uherské armádě. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Černochová návštěvu zakončila pietní akcí u zborovské mohyly, místa spojeného s počátkem československých legií na východní frontě.
„Navštívili jsme místa, která jsou úzce spojena s našimi vojáky z první i druhé světové války. Oběti obou velkých válek a hrdiny z východní fronty je potřeba si připomínat i v souvislosti s právě probíhající nesmyslnou agresí putinovského Ruska,“ uvedla Černochová. Uctila i památku ukrajinských vojáků padlých v poslední době. Se zástupci místních samospráv mluvila o možné humanitární pomoci před nadcházející zimou, poděkovala jim za péči o české válečné hroby.
„Jednotky Centrálního vojenského okruhu aktivně osvobodily obec Lozovatskoje,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. To ve svých hlášeních opakovaně hovoří o „osvobození“, ačkoliv jeho invazní jednotky operují na ukrajinském území. Použilo při tom také ruský název obce Lozuvatske , která podle satelitních snímků čítá několik málo domů a leží zhruba 35 kilometrů severozápadně od Doněcku.
Ruská armáda podle analytiků projektu DeepState, zřejmě blízkého ukrajinské armádě, rovněž obsadila o něco větší obec Vovče, asi čtyři kilometry jihozápadně od Lozuvatske, a postoupila u ještě jižněji položené Jasnobrodivky. Z mapy zveřejněné na telegramu vyplývá, že se Rusko snaží postoupit v okolí Vovče v pěti směrech, napsala agentura Unian.
