Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
„V Evropě panuje přesvědčení, že Biden byl posledním tradičním transatlanticistou, což je značka amerického politika, která je dnes mnohem vzácnější,“ uvedl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl zástupcem generálního tajemníka NATO.
Donald Trump a adept na vicepremiéra J. D. Vance uvedli, že chtějí přehodnotit vztah mezi Spojenými státy a NATO a americké příspěvky do aliance. Éra evropské bezpečnosti sponzorované Spojenými státy by se podle nich mohla chýlit ke konci. Trump také prohlásil, že si přeje rychlý konec války na Ukrajině, což by pravděpodobně znamenalo ztrátu území ve prospěch povzbuzeného Ruska.
Evropa by tak stála před těžkým dilematem. Mohla by se přizpůsobit Trumpově dohodě a ustoupit od svých slibů podpořit Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nebo by mohla pokračovat bez Spojených států a sama se ujmout podpory Ukrajiny. Není zdaleka jasné, zda k tomu Evropané mají vůli a zdroje.
Ukrajinci to s napětím sledují. Během posledního roku, kdy se blížily americké prezidentské volby, se politika USA vůči Ukrajině mírně změnila, podotkl Grand. Takže v určitém smyslu již byla připravena půda pro případnou změnu amerického angažmá. „Prezident Biden byl v otázce členství Ukrajiny v NATO velmi opatrný, což vyvolalo frustraci u největších přátel Ukrajiny v Evropě,“ řekl Grand. „Na dodávku některých obranných systémů bylo třeba hodně tlačit a někdy se Evropané dokonce ujali vedení,“ dodal.
Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, kterou uznal vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na soudní záznamy a mluvčí soudu.
Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.
Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.
Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.
Mluvčí Kremlu Peskov dnes také prohlásil, že Kreml pozorně sleduje vývoj v USA a dalších významných zemích a že Bidenovo rozhodnutí ho příliš nepřekvapilo. „Upřímně řečeno to, co se v posledních letech děje v USA, nás naučilo nedivit se ničemu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Stažení Bidenovy kandidatury není vnitřní záležitostí Ruska a není prioritním tématem ruské agendy, uvedl Peskov podle agentury TASS, přičemž rozhodnutí šéfa Bílého domu nechtěl přímo hodnotit.
