Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruské ostřelování během dnešního dne zabilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny tři civilisty. Podle agentury Reuters to uvedly ukrajinské úřady. Stalo se tak na dvou místech regionu, severně a jižně od správního střediska Chersonu. Ukrajinské armádě se část okupované oblasti podařilo získat zpět, ruská armáda však na toto území stále útočí.
Dvě těla záchranáři vyprostili z trosek domu, které ostřelování zasáhlo dnes ráno severně od Chersonu. Další člověk zemřel při dělostřelecké palbě jižně od Chersonu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.
Ruská armáda zabrala téměř celou Chersonskou oblast na začátku své invaze na jaře roku 2022. Po tlaku ukrajinských ozbrojených sil se na podzim 2022 stáhla z pravobřežní části regionu na levý břeh Dněpru, ale region západně od řeky neustále ostřeluje.
V Ruskem okupovaném městě Mariupol v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny začala letní sezóna. I přes válečné těžkosti vyrazili místní obyvatelé na pláže Azovského moře. K dispozici jim kromě pláže jsou i vodní atrakce nebo kavárny. Pro místní jde zřejmě o jednu z mála možností odpočinku ve složité situaci. Do Mariupolu se dostavilo teplé počasí s teplotou 31 stupňů Celsia a vodou kolem 26 stupňů Celsia. Město i před válkou patřilo k hlavním letoviskům ukrajinského pobřeží.
Kyjev se zatím k údajným úderům ve Voroněžské oblasti nevyjádřil.
Server Meduza v souvislosti s děním ve Voroněžské oblasti poznamenal, že ruské ministerstvo obrany útok bezpilotních letounů v tomto regionu v noci na dnešek nehlásilo. Podle resortu ruská protivzdušná obrana zničila jeden dron nad územím Belgorodské oblasti.
Voroněžská oblast se nachází v jejím sousedství, sousedí také s východoukrajinskou Luhanskou oblastí, kterou nyní okupují ruské invazní síly. Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, podle agentury Reuters uvádí, že útočí na ruskou vojenskou, dopravní a energetickou infrastrukturu s cílem podkopat ruské válečné úsilí a také jako reakci na nekončící ruské vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu.
