Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Rusko od začátku roku vyslalo proti Ukrajině 2277 útočných dronů Šáhed íránské konstrukce, ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zničit přibližně 86 procent z nich, konkrétně 1953, uvedl dnes na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.
Vysokého procenta sestřelených dronů, které útočí přímo na cíl, se podle velitele podařilo dosáhnout díky zvyšování bojových možností mobilních palebných skupin. Tyto skupiny, čítající tisíce vojáků, skoro každou noc vyjíždějí na palebná stanoviště a sestřelují ruské bezpilotní letouny za pomoci všech zbraní, které mají k dispozici. Podle velitele jde o ruční střelné zbraně, protiletadlové zbraně i přenosné protiletadlové střely krátkého dosahu.
Ukrajina obdržela první várku dělostřeleckých granátů v rámci iniciativy vedené Českou republikou, uvedl premiér Petr Fiala. Prezident Petr Pavel v únoru uvedl, že Praha vytipovala mimo Evropu 500 000 kusů střel ráže 155 mm a 300 000 kusů střel ráže 122 mm, které by mohly být nakoupeny a odeslány na Ukrajinu poté, co budou na tuto iniciativu vyčleněny potřebné finanční prostředky.
Členské státy NATO, případně Čína a další velmoci musí udělat maximum pro to, aby Rusko a Ukrajina bez podmínek usedly k jednomu stolu a jednaly o ukončení války. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš to řekl novinářům po dnešním jednání na Pražském hradě o zahraniční a bezpečnostní politice země, na které prezident Petr Pavel pozval zástupce nejsilnějšího opozičního uskupení a premiéra Petra Fialu (ODS). Politici se podle Pavla shodli v tom, že největší současnou hrozbou pro Česko i Evropu je Rusko se svojí agresivní politikou. Kromě všestranné podpory Ukrajiny je nutné vést paralelně úsilí o mírové řešení konfliktu, uvedl po schůzce prezident.
„Členské státy NATO musí podle našeho názoru udělat maximum pro to, aby válka skončila, aby si znepřátelené strany sedly bez podmínek ke stolu, aby přestali umírat lidi,“ uvedl Babiš. Spíš než nedávná ženevská konference, která podle něj k řešení konfliktu nepřispěla, by mohl situaci změnit nadcházející summit NATO. Velmoci by podle něj měly obě strany přinutit, aby si sedly k jednacímu stolu. Expremiéra podle jeho slov trochu překvapil názor prezidenta, že významnou roli při řešení situace může sehrát Čína, která má velký vliv na Rusko i na dění v Asii.
