Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ukrajina sama rozhoduje o cílech svých útoků, uvedl dnes Pentagon. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který Spojené státy obvinil z podílu na nedělním ukrajinském úderu na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé a 151 jich bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters.
Moskva dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS. Ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku Lynne Tracyovou. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že USA pomáhaly Ukrajině s prováděním útoku, a Kreml varoval, že podíl Spojených států na úderu bude mít následky.
„Ukrajina přijímá vlastní rozhodnutí o cílech a vede vlastní vojenské operace,“ uvedl mluvčí Pentagonu Charlie Dietz.
Nová divadelní inscenace nazvaná Slepci ukáže historii Ukrajiny jako neustálý boj za právo na sebeurčení a o vlastní kulturní identitu. Pracuje na ní nezávislé Divadlo 3+kk a charkovský Publicist Theatre. Společně v prostorách brněnské Káznice nabídnou také pohled do ukrajinské komunity v Česku v minulém století, včetně paralel se současností. Premiéra bude ve čtvrtek, oznámila za divadelníky Jana Kolafová.
Inscenační tým tvoří ukrajinští i čeští umělci, stejně je tomu u hereckého obsazení. Při představení se menší část diváků stane nevidomými performery, tedy titulními Slepci, kteří budou pod vedením herců spoluutvářet výsledný jevištní tvar.
Inscenace se odehrává v různých částech Káznice a pracuje s její historií a geniem loci. „Poté, co nám naši přátelé ukázali prostory brněnské Káznice, jsme si uvědomili, že se má projekt realizovat právě zde,“ uvedl režisér a umělecký šéf Publicist Theatre Kosťantyn Vasjukov. Inscenace do Káznice dobře zapadá, i když se věnuje dějům, které se odehrávají stovky kilometrů daleko, doplnil dramaturg inscenace a umělecký šéf Divadla 3+kk Libor Brzobohatý.
Premiér Petr Fiala jednal s argentinským prezidentem Javierem Mileiem o podpoře Ukrajiny i hospodářské spolupráci. Začnou práce na dohodě o zamezení dvojímu zdanění, uvedl.
