Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Dva údajní ruští špioni zadržení v roce 2022 ve Slovinsku by mohli být součástí širší výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem. Uvedl to americký deník The Wall Street Journal (WSJ), podle nějž by do výměny mohl být zahrnut také jeho dopisovatel Evan Gershkovich zadržovaný v Rusku.
Podle WSJ se očekává, že slovinský soud v utajeném procesu s údajnými agenty ruské rozvědky SVR Arťomem Dulcevem a Annou Dulcevovou vynese rozsudek v nejbližších týdnech. Obžalovaným hrozí za špionáž až osmiletý trest vězení.
Dvojice, která se vydávala za argentinský pár, žila se dvěma dětmi školního věku na severu Lublaně. Jejich zpravodajským cílem byla podle vyšetřovatelů Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER) se sídlem ve slovinském hlavní městě. Slovinsko rovněž využívali jako základnu pro cesty do Itálie, Chorvatska a dalších evropských zemí, kde tamním ruským agentům předávali pokyny z Moskvy.
„V Rusku se konají hry BRICS, měly být 'alternativou' k olympijským hrám,“ tweetuje Anton Heraščenko, dřívější poradce z ukrajinského ministerstva vnitra. Skupina zemí BRICS zahrnuje Rusko a další mocnosti, které se snaží vytvořit globální protiváhu Západu. Ruští sportovci na blížící se olympijské hry nemohou kvůli sankcím.
„Ruská média již informují, že ruští sportovci získali stovky medailí. Tajemství: V mnoha soutěžích soutěží pouze jeden sportovec,“ upozorňuje Heraščenko. Tak jako v soutěži „akvabeláků“, totiž uměleckém plavání mužů.
Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbu pro bezpečnost země představují rovněž islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Dnes to prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, když představovala výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka.
Šéf BfV Thomas Haldenwang prohlásil, že při hodnocení bezpečnostní situace v Německu v loňském roce nelze říci mnoho pozitivního. „Naši demokracii musíme aktivně bránit. Je sice silná, ale pod značným tlakem,“ řekla hned na úvod Faeserová. „Bezpečnostní situace zůstává napjatá. Brutální ruský útok na Ukrajinu nadále ohrožuje bezpečnostní uspořádání Evropy. A strašlivá eskalace na Blízkém východě po teroristickém útoku (palestinského radikálního hnutí) Hamásu na Izrael má bohužel dopady i na nás,“ uvedla.
