Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
O bizarním příběhu informovala na sociální síti X ukrajinská TV Nexta. Údajného velitele okupantského vojska přivázali jeho vlastní muži ke stromu, kde měl zemřít.
Andrei Eliseenko z Petrohradu se podle dostupných informací dostal do konfliktu se svým vedením, byl nespokojený, že si vybavení musel nakoupit za své peníze. Jeho velitelé jej žádali, aby o problémech pomlčel, ale nedopadlo to „smírně“. Muže nakonec jednoduše přivázali ke stromu přímo při ostřelování u města Oleshki. Mobilizovaný muž byl takto ponechán 4 hodiny. Jako zázrakem přežil.
Vadim Sukharevsky, velitel ukrajinské armády, dnes v Kyjevě představil nové bezpilotní systémy.
V Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny dnes neznámý pachatel zastřelil člena městské rady, který si před časem stěžoval na to, že čelí tlaku a výhrůžkám ze strany šéfa vojenské správy Záporožské oblasti Ivana Fedorova. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.
Podle policie na Maksyma Denščyka neznámý útočník několikrát vystřelil, když vcházel do blíže neurčeného vícepatrového domu. Zemřel, když mu záchranáři poskytovali první pomoc.
Denščyk byl do poloviny května ředitelem právního odboru záporožské městské rady, byl ale postaven mimo službu. Tvrdil, že se to stalo na základě anonymního dopisu, podle kterého překročil své pravomoci. Podle ukrajinských médií byl Denščyk znám jako odpůrce vedení Záporožské oblasti.
Začátkem května Denščyk uvedl, že že mu Fedorov několikrát „slušně“ nabídl, aby na vlastní žádost odešel z úřadu, on to ale odmítl. Šéf vojenské správy mu také přímo nebo přes různé lidi vyhrožoval postihem ze strany orgánů činných v trestním řízení.
Fedorov v reakci na Denščykovu vraždu uvedl, že její vyšetřování bude pod zvláštní kontrolou. „Záporoží není místem pro sváry kriminálníků,“ řekl.
Záporoží leží asi 20 kilometrů od frontové linie ve válce Ruska proti Ukrajině. Agentura AFP připomíná, že od začátku ruské invaze bylo na okupovaných územích Ukrajiny zabito vícero činitelů dosazených Moskvou. Rusko z těchto atentátů obviňuje ukrajinské tajné služby. Útoky na představitele státní nebo obecní správy na území ovládaném Kyjevem jsou vzácnější. Ukrajina ale tvrdí, že její bezpečnostní složky zmařily několik pokusů o atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského a další vysoce postavené činitele a jejich příbuzné.
