Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
K budově ruského ministerstva obrany dnes přišly manželky a matky mobilizovaných Rusů, žádají schůzku s novým šéfem resortu Andrejem Belousovem. Ženy na snímcích drží transparenty, na kterých mimo jiné požadují návrat svých blízkých.
Ostorožno, novosti napočítaly před budovou ministerstva obrany 12 žen, nejméně tři z nich dorazily i s dětmi. „Prosím, vraťte tátu domů,“ je vidět na jednom z transparentů. Na místě je podle záběrů také několik policistů a přistavený je minimálně jeden policejní anton. Akce má zatím pokojný průběh, informuje portál. Podle serveru Mediazona policisté vyzvali ženy, aby se rozešly, a začali jim kontrolovat doklady.
Později média informovala, že k ženám přišel pracovník ministerstva obrany v důstojnické uniformě. Ony si mu stěžovaly na zacházení s vojáky, problémy ve službě a na časově neomezenou povahu mobilizace. On jim řekl, že aby se muži mohli vrátit domů, je potřeba vyhláška, která v tuto chvíli neexistuje, píše Ostorožno, novosti. Pracovník ministerstva podle nich také prohlásil, že ženy přišly před ministerstvo speciálně proto, aby je natočily opoziční telegramové kanály a „rozkolébaly loďku“. Požádal je, aby se na ministerstvo obrátily předepsaným způsobem, ale nakonec začal hlášené problémy sepisovat. Podobné akce někdy policie vyhodnotí jako nepovolený protest a rázně zakročuje.
Organizace Post Bellum vybírá 20 milionů korun na vybavení pro dvě polní nemocnice na Ukrajině. Lidé mohou do sbírky přispívat na portálu Donio.cz. Peníze budou určeny na nemocniční přístroje a nástroje, ale také třeba na sanitky, obrněné záchranářské vozidlo nebo pozemní dron pro přepravu raněných či materiálu v těžko přístupném terénu.
Obě nemocnice se nacházejí v Doněcké oblasti přibližně 15 až 20 kilometrů od linie bojů. Jedná se o menší polní nemocnice, které se tak často nestávají terčem útoků. Díky tomu mohou velmi rychle poskytnout nejnutnější odbornou první pomoc, a zachraňují tak podle organizátorů sbírky i desítky životů denně.
„Chceme vyčlenit přes tři miliardy zlotých (přes 17 mld. Kč) na kyberštít, který bude garantovat bezpečnost Polska a Poláků. Bude provádět pravidelné bezpečnostní kontroly a budovat odolnost na úrovni kritické infrastruktury,“ ohlásil polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.
Jde mj. o reakci na hybridní hrozby z Ruska. V pátek hackeři narušili web Polské tiskové agentury (PAP), na jejích stránkách se objevila lživá zpráva, že Polsko mobilizuje. „Systém se ubránil,“ dodal Gawkowski. „Díky novinářům a redakcím, že jednají zodpovědně a takové informace prověřují.“
Před dvěma týdny probíral zrovna takové hrozby na jednání ministrů EU o digitalizaci. „Bylo tam jasně řečeno, že dnes je Polsko v první linii kybernetické války s Ruskem. I když se takové útoky zaměřují na různé země, většina se jich odehrává v Polsku,“ uvedl vicepremiér.
