Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruská armáda také z těžkého dělostřelectva nebo raketometů Grad ostřelovala okolí města Nikopol ležícího u zničené Kachovské přehrady. Poškozena byla řada veřejných budov, včetně školy nebo banky, a také objekty kritické infrastruktury. Nikdo nebyl zraněn.
„Ráno začalo ostřelováním, Rusové zasáhli obec Myrovska, začal hořet zemědělský podnik,“ informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Lysak na svém telegramovém kanálu.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes informovala, že v noci na dnešek sestřelila všech 13 bezpilotních letounů, které nad Ukrajinu vyslalo Rusko.
Pět z nich zlikvidovala v Dněpropetrovské oblasti, uvedl její šéf Serhij Lysak. Trosky sestřelených letounů zasáhly blíže neurčený objekt kritické infrastruktury a tři soukromé domy. Zranění utrpěli dva lidé. Jsou ve středně těžkém stavu.
Čtyři lidé v noci na dnešek utrpěli zranění při ruském dronovém útoku na ukrajinský Charkov, informují ukrajinská média. Mezi zraněnými je jedno dítě. Ruská armáda útočila také na Dněpropetrovskou oblast, odkud jsou hlášeni dva zranění.
Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova vznikly ve druhém největším ukrajinském městě tři požáry, největší byl ve skladištích. Uvedl, že zasaženy byly samé civilní cíle. V nemocnici skončili dva lidé, další dva zraněné záchranáři ošetřili na místě.
Moskva tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle, v Charkově a okolí však podle tamních úřadů pravidelně útočí na civilní infrastrukturu. V poslední době se intenzita útoků zesílila, silně poškodily energetickou infrastrukturu. Tento region leží u hranic s Ruskem.
