Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Tento víkend pravoslavní křesťané slaví Velikonoce. V Kyjevě budou posílena bezpečnostní opatření, píše The Kyiv Independent. Místní úřady vyzývají obyvatele, aby kvůli obavám o bezpečnost sledovali bohoslužbu raději online než v kostele, uvádí se v prohlášení městské vojenské správy.
Serhij Popko, náčelník Kyjevské městské vojenské správy (KMVA), zdůraznil možnost zvýšeného počtu raketových provokací ze strany ruské armády při takových příležitostech. „Nezapomínejte, že země je ve válce,“ uvedl prostřednictvím Telegramu. „Dokonce i v takové světlé dny oslav můžeme od agresora očekávat zlé skutky - hrozba raketových útoků nebyla zrušena.“
Dobré ráno, vážení čtenáři,
Oleh, šéf technického oddělení ukrajinské elektrárny, která se opakovaně stala terčem ruského útoku, má jasnou odpověď na otázku, co těžce zkoušený ukrajinský energetický sektor nejvíce potřebuje: „Patrioty.“ Ukrajinští energetici se snaží opravovat škody způsobené zesilujícími ruskými vzdušnými útoky, jejichž účelem je zdemolovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podkopat ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nezvládnou zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu nedodají systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly překazit snahy Rusů napáchat další škody na beztak poničených elektrárnách, napsala agentura AP.
Spojené státy nějaké systémy Patriot Ukrajině dodaly a před několika dny po naléhavých prosbách ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámily, že pošlou další.
„Rakety udeří rychle. Opravy trvají dlouho,“ poznamenal Oleh. V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, po nedávném raketovém útoku v jedné části zůstal nepořádek tvořený rozbitým sklem, roztlučenými cihlami a zkroucenými kusy kovu. Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků patřících DTEK, které byly při útoku zasaženy. Místo, kde se elektrárna nachází, technické podrobnosti škod a plná jména zaměstnanců nelze z bezpečnostních důvodů zveřejnit. Během návštěvy elektrárny pracovníci státní služby pro mimořádné události v helmách a s jistícími úvazky šplhali po zkroucené střeše obří budovy, hodnotili rozsah škod a občas odhazovali kusy trosek.
