Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruské invazní síly dosáhly významného postupu v úzkém koridoru na východě Ukrajiny. Napsal to dnes list The Guardian, podle něhož Rusové za deset dní postoupili přibližně o pět kilometrů severozápadně od Avdijivky a údajně v neděli vstoupili do obce Očeretyne. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že Rusové nedávno dosáhli potvrzených zisků v této obci v Doněcké oblasti.
Očeretyne, kde kdysi žilo kolem 3000 lidí, se nachází několik kilometrů severozápadně od Avdijivky, které se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích letos v únoru. Následně obsadily několik okolních vesnic. Dobytí Očeretyne podle listu znamená, že se Rusku podařilo obejít severní křídlo nedávno vybudované ukrajinské přední linie, včetně minových polí a zákopů.
„Geolokalizované záběry zveřejněné 22. dubna ukazují ruské síly vztyčující ruskou vlajku nad budovou vojensko-civilní správy v centru Očeretyne. Naznačuje to, že ruské síly obsadily železniční stanici, překročily železniční trať a postoupily na sever do centrální části obce,“ uvedl ISW. Institut zároveň poznamenal, že zatím nezaznamenal vizuální potvrzení ruské kontroly nad touto obcí. Na záběry se vztyčováním ruské vlajky zveřejněné ruskými vojenskými blogery odkazuje také The Guardian.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americký Senát v noci na dnešek schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). Píší to zahraniční agentury. Zákon ještě musí podepsat americký prezident Joe Biden, který oznámil, že tak učiní během dnešního dne. Americkému Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Součástí balíku jsou čtyři zákony, jež se týkají pomoci Ukrajině, Izraeli, americkým spojencům v Asii a také nové regulace sociální sítě Tiktok. Podle agentury Reuters balík uvolní pomoc Ukrajině v celkové hodnotě 61 miliard dolarů. Část pomoci, zhruba devět až deset miliard dolarů, dostane Ukrajina v podobě půjček. Zhruba 23 miliard dolarů je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Ukrajině.
