Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň říká, že odrazil podezření z úplatků od proruské sítě. Německá média k dnešnímu jednání AfD s odvoláním na své zdroje uvedla, že předsednictvo Bystroně skutečně podpořilo.
Podezření vyslovila česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mělo jít o nyní zablokovaný proruský portál Voice of Europe, kterému Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory. „Nedovolíme, aby zahraniční tajné služby diktovaly naši volební kampaň skrze manipulativní obvinění. Nyní musí Fialova vláda vysvětlit, zda zveřejnění vzniklo tlakem ze zahraničí a jakou roli zde sehrály NATO a německá vláda,“ uvedl Bystroň k okolnostem zveřejnění své kauzy možného uplácení.
Spolkový poslanec, který je českého původu, poznamenal, že je třeba se věnovat i důvěryhodnosti české kontrarozvědky BIS a možnému ovlivňování Čechů Německem. Již před týdnem ujistil vedení AfD, že žádné peníze od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů nebral.
Britský ministr zahraničí David Cameron se chce během své návštěvy USA zasadit o uvolnění 60 miliard dolarů z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu. Při setkání s republikánským vůdcem Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem hodlá Cameron varovat, že Spojené státy ohrožují bezpečnost Západu, pokud budou republikáni nadále blokovat finanční pomoc schválenou Senátem. Cameron to napsal ve společném článku se svým francouzským protějškem Stéphanem Séjourném, který zveřejnil list The Daily Telegraph.
Cameron a Séjourné v článku zdůraznili, že Ukrajina musí vyhrát válku proti Rusku. „Pokud Ukrajina prohraje, prohrajeme všichni. Cena za to, že nyní Ukrajinu nepodpoříme, bude mnohem vyšší než cena za odražení Putina,“ uvedli.
Ukrajina vyšetřuje další případ, kdy ruští vojáci údajně zastřelili neozbrojené ukrajinské válečné zajatce. V neděli o tom podle Rádia Svoboda informoval úřad generální prokuratury. Případ se podle ní stal v obci Krynky v Rusy okupované části Chersonské oblasti.
V neděli bylo na jednom z telegramových kanálů zveřejněno video, na kterém ruský voják několika ranami zřejmě z útočné pušky zastřelil tři příslušníky ukrajinských ozbrojených sil. V popisku pod videem bylo uvedeno, že se to stalo nedaleko Krynek. Tato obec leží na levém, Rusy ovládaném břehu Dněpru. Podle úřadu generální prokuratury „představitelé Ruské federace znovu demonstrativně ignorují ustanovení Ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci, což svědčí o tom, že takové jednání podporuje nejvyšší velení ruských ozbrojených sil“.
