Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Voďane u dříve ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Podobná prohlášení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Voďane mělo před válkou zhruba 300 obyvatel.
Avdijivku se ruským silám podařilo po mnoha měsících bojů ovládnout v únoru. Šlo o nejvýznamnější územní zisk ruských sil na frontě od loňského května, kdy se invazní vojska zmocnila města Bachmut. Obě města jsou prakticky zcela zničená boji.
Od ovládnutí Avdijivky ruská strana informovala o dobytí několika vesnic v jejím okolí. Část ruských zisků potvrdila i ukrajinská armáda, když informovala o svém stažení z některých míst.
Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán dnes od prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika převzal nejvyšší vyznamenání této entity, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Podle agentury DPA šéf maďarské vlády při přijímání Řádu Republiky srbské v Banja Luce kritizoval politiku Západu, který se podle něj vůči Srbům chová nespravedlivě. Loni stejné vyznamenání dostal ruský prezident Vladimir Putin.
Srbský ultranacionalista Dodik je dlouhodobě terčem kritiky kvůli svým výhrůžkám i krokům vedoucím k možnému oddělení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. DPA připomíná, že se postaral o to, že v této části země nejsou uznávána rozhodnutí ústavního soudu v Sarajevu. On sám neuznává ani autoritu vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten nedávno v reakci na neschopnost politických stran dosáhnout dohody uskutečnil vlastní reformu bosenského volebního zákona, která má zajistit svobodné hlasování, omezit možnost podvodů a přiblížit tak balkánskou zemi k Evropské unii.
Jména více než 50 000 ruských vojáků, kteří padli ve válce na Ukrajině od února 2022, identifikovala ruskojazyčná služba BBC společně s Mediazonou a týmem dobrovolníků na základě otevřených zdrojů. Nejméně 43 % z nich nebylo v době zahájení invaze na Ukrajinu spojeno s armádou. Je však pravděpodobné, že skutečný počet těch, kteří odešli na frontu „z civilu“, může dosahovat až 70 % všech bojových ztrát na ruské straně.
