Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ukrajina velmi brzy dostane 78 houfnic Caesar, oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu při prezentaci zbrojní strategie své země. Jejich financování se podle něj podařilo zajistit díky spolupráci Francie, Ukrajiny a Dánska. Francouzským průmyslníkům ministr oznámil, že poprvé nevylučuje rekvírování u obranných podniků, pokud to bude potřeba.
Francie na letošek stanovila cíl vyrobit 100.000 nábojů ráže 155 milimetrů do houfnic Caesar. Většina, 80.000 kusů, bude dodána Ukrajině,. Od začátku války v únoru 2022 Paříž dodala Kyjevu 30.000 těchto nábojů, píše AP.
Ve snaze o zrychlení produkce zbraní a munice si může ministr obrany v souladu se zákonem schváleným na podzim loňského roku „vyžádat personál, zásoby nebo výrobní prostředky“, upozornil Lecornu a dodal, že „poprvé tuto variantu nevylučuje“. Přítomným nejvyšším představitelům armády Lecornu ale řekl, že to „v tuto chvíli není prioritní nástroj“. Průmyslníkům by mohl ministr také nařídit dát přednost válečné výrobě před tou civilní, uvedl list Le Parisien.
V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl dnes rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.
Rusko při nedělním útoku na západní Ukrajinu podle polských ozbrojených sil narušilo polský vzdušný prostor svou střelou s plochou dráhou letu. Střela pronikla nad polské území do hloubky 1000 až 2000 metrů, než po 39 vteřinách polský vzdušný prostor opustila. Informace o narušení hranic NATO, jehož je Polsko členem, byly předány polským spojencům v alianci. „Polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti a ruskou střelu by zničila, kdyby mířila na jakýkoliv cíl v Polsku,“ řekl tehdy ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Szejna dnes prohlásil, že se jednalo spíše o „záměrný čin“. Rusko podle něj chtělo prověřit sílu obrany a ostražitost polské armády. Náměstek šéfa polské diplomacie podle RMF 24 zároveň připustil, že se zvažuje otázka sestřelování ruských raket, které by letěly směrem k území Severoatlantické aliance a ocitly by se blízko hranic. „Ale to by se muselo stát se souhlasem ukrajinské strany a s přihlédnutím k mezinárodním důsledkům,“ uvedl Szejna.
Rusko začalo s přímými dodávkami ropy do KLDR, uvedl britský list Financial Times (FT), podle něhož to dokazují satelitní snímky. A to navzdory sankcím OSN z roku 2017, které samo Rusko tehdy podpořilo. Podle bývalého šéfa expertního panelu OSN pro Severní Koreu Hugha Griffithse začalo Rusko nejspíše poskytovat svému asijskému sousedovi ropu výměnou za zbraně.
Tento měsíc z ruského přístavu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyplulo přinejmenším pět severokorejských tankerů s ropnými produkty, uvedl deník, který se odkazuje na satelitní snímky britského analytického centra Royal United Services Institute. Některé ze severokorejských lodí na snímcích přitom přímo figurují na sankčním seznamu OSN a mají zákaz vplouvat do zahraničních přístavů.
Podle FT jde o první potvrzené a zdokumentované námořní dodávky ropy z Ruska do Severní Koreje od doby, kdy v roce 2017 Rada bezpečnosti OSN uvalila na asijskou zemi nové sankce omezující dovoz ropy v odpovědi na její testy jaderných zbraní.
