21°C
Rozhodnuto: Za účast na anexi Krymu dostal uprchlý Rus pět let vězení a vyhoštění z Česka
Pražský městský soud se po dvou letech vrátil k případu Rusa Alexandra Frančettiho, který měl v roce 2014 napomáhat ruským vojákům v anexi Krymu. Jako vůdce ozbrojené složky Severní vítr měl rusům dodávat informace o energetické infrastruktuře a zastrašovat proukrajinsky smýšlející obyvatele Krymu. Soud jej ve středu shledal vinným z účasti na zločinecké organizované skupině a potrestal jej pětiletým trestem odnětí svobody a vyhoštěním z Česka na 10 let.
Česká policie Frančettiho zadržela v září 2021 na ruzyňském letišti, a to na základě ukrajinského zatykače. Pražský městský soud pak připustil mužovo vydání na Ukrajinu, usnesení ale zrušil vrchní soud. V mezičase totiž Ukrajinu napadlo Rusko, a podle soudců by tak v zemi hrozilo porušení mužových lidských práv. V následně konaném hlavním líčení městský soud Frančettiho osvobodil kvůli nedostatku důkazů a zároveň jej pustil na svobodu. Vrchní soud ale následně vyhověl odvolání státního zástupce a vrátil případ k novému projednání.
Obžaloba tvrdí, že Frančetti přicestoval v únoru 2014 z Ruska do Sevastopolu na Ukrajině. Tam se v rozporu s ukrajinskou ústavou podílel na založení formace Sevastopolská obrana. V ní pak vytvořil, vedl a financoval dvanáctičlenný útvar Severní vítr, jehož cílem byly diverzní akce proti ukrajinskému obyvatelstvu včetně ozbrojených útoků. Podle obžaloby bylo záměrem obou skupin přispět k protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a Sevastopolu Ruskem.
Napomáhal anexi
Podle obžaloby měl Alexandr Frančetti v roce 2014 přicestovat do Sevastopolu, kde pomáhal zakládat paramilitární uskupení zvané Sevastopolská obrana. Její součástí bylo i dvanáctičlenné uskupení Severní vítr, které měl sám vést i financovat.
„V rámci skupiny rekognoskoval terén, monitoroval elektrické a plynové vedení a pohyb osob v oblasti. Dále shromažďoval informace o rozmístění ukrajinských vládních sil a jejich skladů zbraní a munice a veškeré tyto informace předával námořním silám Ruské federace,“ uvedla soudkyně Pavla Hájková v odůvodnění rozsudku. Frančetti se měl také podílet na zadržení 11 ukrajinských občanů v Černočenské soutěsce.
Žil v Praze, schovává se v Rusku
Rus měl od roku 2000 trvalý pobyt v Praze, kde se živil jako fitness trenér. Střídavě pobýval v Česku a na Krymu. Vinu odmítl. Ve vydávacím řízení nejprve uváděl, že do Sevastopolu přijel v době, kdy anexe už začala, a v lese pouze hlídal s dalšími civilisty, aby pomohl ochránit obyvatele v okolí města. Chtěl prý kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek.
V hlavním líčení pak tvrdil, že na místě vůbec nebyl a že do ruských médií prohlašoval opak, protože kandidoval ve volbách. Předložil listiny, podle nichž v dané době podstupoval v Rusku lékařské zákroky u zubaře a revmatologa.
Státní zástupce tyto listiny označil za vylhané, stejně jako Frančettiho výpověď. Za založení organizované zločinecké skupiny zaměřené k páchání teroristického útoku hrozí v Česku až 15 let vězení. Kdyby Frančetti spáchal činy později, jeho skutek by spadal pod zločin účasti na teroristické skupině, za který by mu hrozil ještě přísnější trest. „Jednal proti územní celistvosti, svrchovanosti a zájmům Ukrajiny ve prospěch Ruské federace,“ řekl Bílý o Rusovi.
Obžalovaný Rus svými aktivitami napomohl Ruské federaci k protiprávnímu připojení Krymu ke svému území. Podle současné legislativy by Frančettiho jednání bylo posouzeno jako účast na teroristické skupině a trest by tím pádem byl přísnější.
Přesto, že se Frančetti spravedlnosti vyhýbá, jedná se podle Martina Bílého o důležitý rozsudek. „To že je pan obžalovaný uprchlý, neznamená, že nebude v budoucnosti dopaden a předán na území České republiky. Zároveň se jedná o trestný čin, který je Česká republika povinna stíhat v rámci svých mezinárodních závazků,“ vysvětlil novinářům státní zástupce. Ten mimochodem upozornil i na to, že se mu pětiletý trest zdá příliš nízký. Osobně navrhoval vyšší.
