Z opraváře sovětských tanků miliardářem. Příběh českého zbrojaře Strnada zaujal i v zahraničí
Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války. Společnost Excalibur Army přijímá rezavějící tanky ze sovětského období, často ještě pokryté bahnem a trávou, a renovuje je pro nasazení v boji, napsala agentura Bloomberg.
Válka může být samozřejmě lukrativní. Díky zvýšeným výdajům evropských států na vojenskou techniku se akcie zbrojovek, jako je třeba německý Rheinmetall, letos dostaly rekordně vysoko.
Michal Strnad je přibližně stejně starý jako Excalibur, který je v současnosti největší a nejziskovější částí společnosti Czechoslovak Group (CSG). Skupina minulý týden oznámila, že jí tržby vzrostly loni na 1,73 miliardy eur (43,8 miliardy korun), což je oproti roku 2021 více než trojnásobek. „I kdyby válka měla zítra skončit, trvalo by roky, než by se prázdné sklady doplnily, a to nemluvím o snahách o navýšení výdajů na obranu a zvětšení produkce,“ řekl Strnad agentuře Bloomberg ve své kanceláři v Praze. „Věřím, že poptávka bude dlouho silná,“ dodal. Společnost, která také vyrábí vlastní bojová vozidla, stejně jako civilní a vojenská nákladní auta, má podle Strnada objednávkovou knihu na příští léta plnou.
Požehnání pro zbrojařské firmy
CSG expandovala, když v roce 2020 koupila španělský muniční podnik Fábrica de Municiones de Granada a o dva roky později italského výrobce malorážové munice Fiocchi Munizioni. Loni v říjnu oznámila nákup muniční divize americké firmy Vista Outdoors, podle CSG je akvizice nyní v procesu regulatorního schvalování. Bloomberg píše, že jde o akvizici, která ve Spojených státech naráží na jistý politický odpor.
Nové geopolitické podmínky jsou pro zbrojařské firmy požehnáním. Evropa podniká kroky ke zvýšení produkce a posílení vojenské připravenosti v situaci, kdy v USA uvázly prostředky na další vojenskou pomoc Ukrajině a prezidentský kandidát Donald Trump vyhrožuje, že hodí přes palubu ty spojence, kteří neplní požadavky ohledně výdajů na obranu. Exekutiva EU nedávno zveřejnila první Evropskou strategii týkající se obranného průmyslu.
Nicméně zbrojní průmysl se potýká i s problémy. Kvůli rychlému nárůstu počtu zakázek potřebuje více výrobních prostor a zaměstnanců. Potíže jsou také v dodavatelských řetězcích, s vysokými cenami energií, omezeními ve veřejných výdajích nebo s tím, že někteří investoři jsou ohledně financování výrobců zbraní zdrženliví.
Analytici ze společnosti Goldman Sachs minulý týden řekli, že tržní hodnota některých zbrojovek se dostala na příliš vysokou úroveň. Například cena akcií Rheinmetallu za poslední tři roky stoupla o více než 500 procent, čímž překonala většinu amerických technologických firem.
Jeden z nejrychleji rostoucích výrobců v Evropě
Strnadův otec Jaroslav společnost Excalibur Army založil v roce 1995. Nakupoval vyřazené sovětské tanky a další techniku od budoucích členů NATO ve východní Evropě s cílem získat z nich kov na prodej do šrotu. Objevil ale kvetoucí trh s náhradními díly a použitými bojovými vozidly v končinách, jako je Afrika, a také profitoval z některých blízkých politických vazeb doma. Od té doby Excalibur renovoval těžkou vojenskou techniku, včetně asi 300 sovětských hlavních bojových tanků T-72. Okolo stovky z nich naložili na vlaky a společně s dělostřeleckými granáty poslali na Ukrajinu. Od začátku války na Ukrajině se produkce munice do těžkých zbraní v CSG zvýšila desetkrát a počet jeho zaměstnanců v závodech v osmi zemích se téměř ztrojnásobil na 10 000. V roce 2018 Jaroslav Strnad převedl svůj podíl v CSG na Michala, jehož majetek má podle indexu miliardářů agentury Bloomberg hodnotu nejméně pět miliard dolarů (118,8 miliardy korun) a jeho firma je jedním z nejrychleji rostoucích výrobců zbraní v Evropě. Mluvčí CSG Andrej Čírtek se k finančnímu ohodnocení odmítl vyjádřit.
Firma buduje nové výrobní haly ve třech evropských zemích a za divizi Visty Outdoor nabídla 1,9 miliardy dolarů. Pokud se transakce uskuteční, mohla by CSG refinancovat svůj dluh, který v současnosti obsahuje primárně půjčky od místních bank, prostřednictvím mezinárodních věřitelů a držitelů dluhopisů. Plánuje investovat stovky milionů dolarů do možného zbrojařského podniku typu joint venture na Ukrajině. Tyto plány na expanzi ovšem přicházejí v době, kdy narůstá znepokojení ohledně situace v bojích na Ukrajině, která se potýká se závažným nedostatkem munice. Oteplení také posiluje obavy, že Rusko bude mít lepší šanci prolomit frontu.
„Rheinmetallem zatím nejsme, ale doháníme ho“
Michal Strnad, kterého otec ho do firmy uvedl ještě v době, kdy byl na základní škole, a ve 21 letech z něj udělal jejího výkonného ředitele, říká, že je připraven přivést CSG na další úroveň. Jeho dlouhodobějším cílem je napodobit společnost Rheinmetall z hlediska poměru tržní hodnoty podniku k zisku, což je důležitý ukazatel pro investory.
„Rheinmetallem zatím nejsme, ale doháníme ho,“ říká Strnad. „Na to, že bych něco ze svého majetku prodal, jsem ani nepomýšlel, i když nabídky dostávám každý měsíc. Pokud bych prodal, co bych s penězi dělal? Musel bych jít a koupit něco jiného, takže k čemu by to bylo?“ ptá se podnikatel.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
