Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Největší ukrajinský zemědělský svaz dnes vyzval vládu, aby zrušila zákaz dovozu dusíkatých hnojiv do námořních přístavů zavedený v souvislosti s ruskou invazí. Zemědělci podle agentury Reuters varují, že jejich nedostatek by se mohl negativně podepsat na výnosech klíčových obilnin.
Ukrajina hned na začátku ruské invaze z bezpečnostních důvodů zakázala dovoz dusíkatých hnojiv přes námořní přístavy, protože některé z těchto látek jsou výbušné a přístavní infrastruktura bývá terčem ruských útoků. Tato hnojiva je možné na Ukrajinu dovážet přes říční přístavy i po zemi, podle zemědělského svazu UAC se ale v době zvýšené poptávky prohlubuje jejich nedostatek.
„Hlavním faktorem je zákaz dovozu přes námořní přístavy dusičnanu amonného, který je opravdu výbušnou látkou, ale i dalších dusíkatých hnojiv, která nijak výbušná nejsou,“ uvedl UAC v prohlášení. Dodal, že pokud problém nebude urychleně vyřešen, mohly by příští rok na Ukrajině výnosy klíčových plodin pro domácí i mezinárodní trh klesnout o 30 procent.
„Na zastoupení Evropské komise v Praze jsem přivítala občankáře, kteří u nás dnes pořádají přednášky pro učitele o vlivu ruských hybridních hrozeb. Shodli jsme se, že odolnost společnosti začíná u vzdělávání,“ tweetuje česká velvyslankyně při EU Monika Landmanová.
Je potřeba si uvědomit, že Evropa zůstává v ohrožení a jednat podle toho, uvedl premiér Petr Fiala na schůzi velvyslanců. „Ruské ambice nekončí na hranicích Doněcké a Luhanské oblasti na východní Ukrajině. A i kdyby se teď podařilo dosáhnout nějaké podoby příměří, což si nepochybně všichni přejeme, tak Rusko, pokud neuděláme správné kroky, bude do několika let připraveno na další expanzi,“ uvedl. Ukrajina proto potřebuje bezpečnostní záruky, přičemž klíčovou a neopominutelnou hlavní bezpečnostní zárukou je podle něj síla ukrajinské armády.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
