Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Karibskému státu Antigua a Barbuda se podařilo prodat luxusní jachtu Alfa Nero, kterou úřady zabavily v souvislosti se sankcemi proti Rusku zavedenými po ruské agresi vůči Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Plavidlo dlouhé 81 metrů úřady prodaly za 40 milionů dolarů (927 milionů korun) kupci, jehož identitu nezveřejnily.
Agenti amerického FBI a úřady Antiguy a Barbudy zabavily luxusní jachtu v roce 2022, když kotvila v Karibiku. Americké úřady se domnívaly, že majitelem plavidla je ruský oligarcha Andrej Grigorjevič Gurjev, na kterého byly uvaleny sankce. Gurjev zpočátku odmítal, že by mu jachta patřila. Vzhledem k tomu, že byl majitel neznámý, úřady karibského státu mohly jachtu zabavit, jelikož ji považovaly za „opuštěnou loď“. Později ovšem usilovala o přiznání vlastnictví Gurjevova dcera, ale před soudy neuspěla.
Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu.
Podle ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka dohoda představuje důležitý krok, který zajistí, aby si Ukrajina udržela rozpočtovou stabilitu a měla přístup k hotovostním zdrojům potřebným k dalšímu financování své obrany.
Podle návrhu dohody se má snížit nominální hodnota u 13 nesplácených dluhopisů o 37 procent. Kyjev předpokládá, že v kombinaci s nižšími úroky a prodloužením splatnosti ušetří v příštích třech letech 11,4 miliardy USD. Výbor věřitelů sestavený za účelem jednání o restrukturalizaci dluhu označil dohodu za rychlou a konstruktivní.
„Jsme potěšeni, že můžeme Ukrajině poskytnout významné odpuštění dluhu, pomoci jejímu úsilí o obnovení přístupu na mezinárodní kapitálové trhy a podpořit budoucí obnovu,“ uvedl v prohlášení výbor věřitelů. Výbor zahrnuje firmy Amundi, BlackRock, Amia Capital a další investory, kteří vlastní zhruba 25 procent dluhopisů.
Maďarsko a Slovensko vyzvaly Evropskou komisi, aby řešila rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil. Na facebooku to oznámil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Kyjev podle něj porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má nyní EK tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud.
„Spolu s maďarským ministrem zahraničí jsme dnes v této věci podali Evropské komisi urgentní výzvu, aby konala. Evropská komise má plnit funkci strážkyně smluv a dodržování práva EU, kterými má povinnost se řídit i Ukrajina jako asociovaný stát. Považujeme proto za nevyhnutelné, aby v tomto případě komise okamžitě konala,“ napsal na facebooku Juraj Blanár.
Ministr stejně jako premiér Robert Fico zkritizoval sankce proti Rusku s tím, že mají větší negativní dopad na EU a Slovensko, než na Moskvu. „Slovensko má výjimku na dovoz ropy do konce roku. Ukrajinská strana nám uplatnění této výjimky znemožnila,“ dodal.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
