Olena byla první tváří války. Zraněný obličej jí zachránily tři operace. A vrátila se domů

Ruský útok ji zasáhl hned 24. února 2022. Rodina Oleny Kyrylo, která žila v Charkovské oblasti, slyšela exploze z nedalekého letiště. Manžel jel rychle natankovat, aby mohli uprchnout, mezitím ale přišel výbuch. Žena měla zraněné oko, do kterého jí vletěl střep. Vypadalo to, že už nikdy neuvidí... Snímek učitelky se zakrvácenou a obvázanou hlavou obletěl po ruské invazi na Ukrajinu celý svět. 

„Viděla jsem před sebou kousky skla, bylo to jako zpomalený záběr, jako ve filmu. A pak mi oči zakryla krev. Nahlas jsem sama sobě řekla: Bože, ještě nejsem připravená zemřít!" sdělila ve videu, které na sociální síti X sdílel exnáměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Gerasčenko a Nastojaščeje Vremja. Uvědomovala si, že se musí sbalit. Kvůli přílivu adrenalinu bolest necítila, pohybovala se jen automaticky.

Další den jí lidé začali posílat snímky z novin. „Nebyla jsem šťastná, že jsem slavná. Moc dobře jsem si uvědomovala, že být tváří války na Ukrajině je velké břemeno a velká zodpovědnost," přiznává nyní Olena Kurylo. „Byla jsem jedna z prvních, tak to osud zařídil." 

Olena se stala tváří války na Ukrajině: Operace jí zachránila zrak, vrátila se k učení

Nebýt následné léčby v Evropě, nikdy by svou vlast neopustila. „Ale musela jsem tam (v zahraničí - pozn. red.) zůstat, protože jsem měla čtyři operace. Tři v Polsku a jednu v Londýně," popsala. „Aspoň částečně mi vrátili zrak a vzhled, to je pro mě jako pro ženu velmi důležité." Po rehabilitaci se vrátila do rodného Čuhujivu, kde pracuje s dětmi. 

Olena Kurylo. | Twitter Antona Gerasčenko

„Když jsem překročila hranice, padla jsem na kolena a řekla jsem: Jsem doma," zakončila. 

Olenině dceři Kátě se v osudný den podařilo uprchnout z města, její rodiče však strávili dlouhých 14 dní v krytu. Dívce se nakonec podařilo dostat je s pomocí Červeného kříže a deníků Daily Mail a The Sun do Polska. Zákrok byl opravdu složitý, doktoři museli Oleně vyměnit čočku za umělou a zbavit se tekutiny, která se jí za tu dobu nahromadila za okem. Šance na to, že bude její zrak obnoven, byla nízká. Operaci podstoupila pouze s lokální anestezií.

„Po celou dobu operace jsem si říkala, že jsem se pro mnoho lidí stala symbolem naděje, takže nemám právo být slabá. To mi dodalo sílu,“ řekla už dříve Olena.