Vybalit si nehodlám, chtějí mě dostat za mříže. Kritik Kremlu Orlov čeká na trest
Téměř tříleté vězení pro ruského obránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za válku proti Ukrajině, dnes navrhla soudu obžaloba, uvedl server Mediazona. Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací na ochranu lidských práv Memorial, která dostala Nobelovu cenu za mír za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Byl jedním z posledních kritiků Kremlu, kterého úřady neuvěznily nebo nedonutily k emigraci, poznamenala agentura AFP. Soud vynese rozsudek v úterý, uvedla soudkyně.
Prokurátorka navrhující trest v délce dvou let a 11 měsíců argumentovala nutností vyhnout se případné recidivě. Obhajoba trvá na nevině obžalovaného. „Soud rozhodne o rozsudku. Ohlásí jej 27. února ve 12:00 moskevského času (10:00 SEČ),“ uvedla soudkyně Jelena Astachovová podle agentury TASS.
Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil pokutou. Před soudem odmítl vystupovat, vyhradil si však právo vystoupit na závěr procesu.
Před soudem dnes stála dlouhá fronta lidí, kteří přišli Orlova podpořit. Nechyběli zástupci velvyslanectví Česka, Polska, USA, Británie, Německa, Portugalska, Nizozemska, Francie, Lucemburska, Rakouska, Austrálie, Lotyšska, Švédska, Belgie a také zastoupení Evropské unie v Rusku, vypočítala Mediazona. Dodala, že ve frontě stála i Orlovova manželka společně s vdovou po spisovateli Alexandru Solženicynovi Natalijí. Orlov do soudní síně vkročil s románem Proces Franze Kafky v rukou. „Co jiného nám zbývá než číst Kafku?“ prohlásila obhájkyně Katerina Tertuchinová.
Nový soudní proces s Orlovem nařídil moskevský městský soud v polovině loňského prosince. Orlov před soudem zopakoval svou kritiku ruského válečného tažení a trval na tom, že je skutečným vlastencem. Odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že jej pronásledují, protože si dovolil veřejně kritizovat počínání úřadů. K soudu přišel už se sbaleným zavazadlem pro případ, že by jej uvěznili přímo v soudní síni. Novinářům po jednání řekl, že si neplánuje vybalit, protože úřady jej zjevně chtějí dostat za mříže.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters. Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů. Ruské státní energetické, dopravní a finanční firmy jsou kandidáty na privatizaci, uvedl ministr financí Anton Siluanov. Rusko, které směřuje významné prostředky do války na Ukrajině, potřebuje peníze do rozpočtu, připomněla agentura Reuters. Západní kapitál se Rusku vyhýbá od roku 2022, kdy Rusko z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu. Moskva nyní hledá způsoby, jak podpořit více domácích soukromých investic, zvýšit ekonomickou efektivitu a v konečném důsledku posílit rozpočtové příjmy. „Je to právě teď taková choulostivá otázka, ale mohu říci, že je to energetika, doprava a finance,“ řekl dnes Siluanov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. "Máme zájem přilákat nové peníze na rozvoj podniků," uvedl ministr. "V současné době jsou potíže s financováním investičních programů velkých společností," dodal. Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Vzápětí šéf Kremlu řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi. "Neusilujeme o kapitulaci Ukrajiny. Trváme na uznání reality, která se vyvinula na zemi," řekl Putin podle TASS. Rusko se po invazi do sousední země zmocnilo asi pětiny ukrajinského území a v posledních měsících setrvale postupuje ve svém tažení zejména na východě země. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, k vedení Memorialu patřil od roku 1999. V prosinci 2021 nařídil soud rozpuštění Memorialu. Tato organizace proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku. Předloni Memorial získal společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír.
Moskevský soud loni v říjnu uložil Orlovovi pokutu 150 000 rublů (téměř 35.000 Kč) za to, že vystupoval proti válce na Ukrajině. Prokuratura tehdy překvapivě nežádala Orlovovo uvěznění, ale pokutu 250 000 rublů. Obžaloba se opírala o Orlovův článek z předloňského listopadu, ve kterém napsal, že Rusko se za prezidenta Vladimira Putina snížilo k fašismu. Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu obžalovaného navrhla obžaloba pokutu místo vězení. Podle některých zdrojů mohla žádat až tři roky, podle dalších až pět let za mřížemi. Rozsudek odsouzenec označil za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“.
Prokuratura se ještě v říjnu proti rozsudku odvolala. Změnu svého postoje vysvětlila tím, že Orlov „pociťuje politickou a ideologickou nenávist k Ruské federaci“ a také spolu s Memorialem „pokračuje v rozvracení stability občanské společnosti“.
Ustanovení o postihu za diskreditaci či za šíření falešných zpráv o ruských ozbrojených silách přijali ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Drakonické tresty mají podle oponentů režimu umlčet veškerou kritiku války.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.