Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
"(Ruský) finanční systém a celkový stav hospodářství jsou pod tlakem. Nejsou v rovnováze a rizika narůstají. To ale neznamená, že si můžeme v klidu sednout a odpočívat," řekl Becker novinářům po schůzce ministrů financí členských států Evropské unie (EU).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestuje tento týden do Ankary, kde se ve středu či ve čtvrtek setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řekl to dnes podle agentur na tiskové konferenci. Do Istanbulu, kde by se mohly uskutečnit ve čtvrtek rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zamíří podle svých slov v případě, že tam přijede i ruský prezident. K přímému jednání na nejvyšší úrovni Zelenskyj vyzval Putina po předchozím návrhu Kremlu na přímé rozhovory mezi zeměmi, které mezi sebou válčí.
V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35.100.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
