Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
„Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP.
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze.
Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy se odehrávala bitva o Bachmut, napsala BBC, která za rok 2022 napočítala 17 890 padlých ruských vojáků a o rok později 37 633.
Skutečný počet zabitých ruských vojáků je vyšší, neboť bilance zahrnuje pouze padlé, které BBC a Mediazona identifikovaly z otevřených zdrojů. Reálný počet padlých na ruské straně by se podle BBC mohl pohybovat v rozmezí zhruba od 164 000 do 237 000. Toto číslo podle ní dále naroste, pokud se vezmou v potaz i zabití na straně proruských bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že v okrese Synelnykove na jihovýchod od Dnipra při ruském dronovém útoku utrpěli zranění dva muži. „Zraněný 47letý muž byl hospitalizován ve středně těžkém stavu. Další, 31letá oběť bude ošetřena ambulantně,“ uvedl a dodal, že dva blíže neurčené podniky zachvátil požár.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
