Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Od středečního večera zněly varovné sirény i v Kyjevě, kde ruský útok poškodil obytný dům na severovýchodním předměstí, uvedl náčelník vojenské správy metropole Serhij Popko. Nikdo nezemřel, dodal podle BBC. Drony na Kyjev podle něj mířily „ve vlnách a ze všech směrů“, všechny byly odraženy. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička trosky dronu spadly na území jedné ze školek v metropoli.
Regionální úřady v severoukrajinské Sumské oblasti mezitím podle Reuters uvedly, že dronový útok způsobil požár administrativní budovy a poškodil dva vozy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středečním telefonátu se svým americkým protějškem Joem Bidenem navrhl zvážit způsoby, jak by Spojené státy a Ukrajina mohly posílit svou spolupráci při společné produkci zbraní. Vyplývá to ze sdělení Zelenského na síti X. O rozhovoru státníků informoval také Bílý dům, podle něhož Biden oznámil další pomoc ve výši ve výši 425 milionů dolarů (9,9 miliardy Kč) pro Ukrajinu, která se už třetím rokem brání ruské vojenské agresi.
Je jasné, že Ukrajina jednou bude členem Severoatlantické aliance, je pouze otázkou kdy, prohlásil dnes generální tajemník NATO Mark Rutte na úvod jednání ministrů členských zemí aliance v Bruselu
Při dnešní třetí osobní schůzce, které předcházela setkání v Kyjevě a v Londýně, chce Rutte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ujistit o podpoře a jednotné pozici všech spojenců. Zelenskyj by měl naopak nového šéfa NATO informovat mimo jiné o dění na frontě, kde Ukrajinci od února 2022 čelí ruské invazi.
„Chceme se dostat do situace, kdy Zelenskyj a Ukrajina budou moci zahájit vyjednávání s Ruskem z pozice silnějšího,“ řekl Rutte. Přinejmenším do té doby bude podle něj aliance Ukrajinu neochvějně podporovat.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
