Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Při dnešním ruském vzdušném úderu na Charkov na severovýchodě Ukrajiny bylo zraněno 12 lidí. Na platformě Telegram to uvedla prokuratura Charkovské oblasti, podle níž invazní jednotky útočily na druhé největší ukrajinské město zřejmě pomocí klouzavých bomb. Ve vážném stavu je řidič trolejbusu, který kvůli útoku přišel o nohy, dodal úřad.
Ruský nálet zničil kavárnu, poškodil nedalekou obytnou budovu a zapálil čerpací stanici, napsala agentura Reuters. „Nezůstalo mi nic,“ prohlásil v troskách kavárny její majitel Vahe Ohandžanijan. Nedaleká dvanáctipatrová budova má podle Reuters vytlučená téměř všechna okna a poblíž stál s rozbitými okny zelený trolejbus, jenž měl na zadní straně i krev, která byla vidět také na zemi.
Švédská vláda se dohodla na programu dodatečné vojenské podpory pro Ukrajinu v celkové výši 7 miliard dolarů, informuje TV Nexta.
Peníze budou rovnoměrně rozděleny do tří let, řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Švédská vojenská a civilní podpora Ukrajiny tak bude celkem více než 100 miliard švédských korun.
Minsk dnes označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území.
Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. „Nejde jen o ekonomická opatření,“ uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala „přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu“ v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla.
„Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené ‚uznávanými odborníky na Bělorusko‘ z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali ‚experti‘ z Rigy, Prahy a Tallinnu,“ pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
