Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Přes 150 ukrajinských a zahraničních novinářů působících v této zemi se obrátilo na vedení armády, aby odvolalo mluvčí svého jižního velitelství Nataliju Humeňukovou. Podle nich brání v informování o ruských válečných zločinech páchaných na jihu Ukrajiny nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny a obyvatelích těchto regionů.
Novináři se obrátili na ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova, vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského a náčelníka generálního štábu Anatolije Barhylevyče. Stěžují si, že „nejoblíbenějším výrazem oddělení komunikace jižního velitelství armády je ‚je zakázáno‘“. Podle internetového portálu Ukrajinska pravda novináři upozorňují na to, že na jihu Ukrajiny jim armáda brání v práci. Nejkřiklavěji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“. Uvedli také, že když Humeňuková není schopná vysvětlit jižnímu velení ukrajinské armády, že lidé by měli vídat nejen její obličej, ale i samotné vojáky, „nemůže dále vést odbor komunikace“.
Ukrajinské zbrojovky tento měsíc poprvé vyrobí deset ukrajinských samohybných houfnic Bohdana a v následujících měsících toto množství ještě vzroste, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle dostupných informací se montují na podvozky české automobilky Tatra.
„Podíl vlastní výroby neustále roste. Stát uzavírá s našimi podniky seriózní, dlouhodobé kontrakty, které poskytují předvídatelnost, možnost nabírat zaměstnance a získávat investice. Již tento měsíc náš průmysl poprvé vyrobí deset bohdan a v květnu a později jich bude ještě více,“ uvedl šéf státu. Agentura Unian připomněla, že loni v prosinci byly ukrajinské zbrojovky podle prezidentova tehdejšího vyjádření poprvé schopny vyrobit šest těchto samohybných houfnic za měsíc.
Ruské ministerstvo obrany ohlásilo likvidaci dvacítky ukrajinských raket, dvou desítek bezpilotních letounů a pěti menších balonů nad několika západoruskými oblastmi. Ruské zprávy uvádějí, že ukrajinské balony jsou vybaveny modulem GPS, nesou výbušniny a údajně jsou hůře odhalitelné. Modul GPS pravděpodobně slouží ke koordinaci vypouštění výbušnin, pokud se balon vznáší nad určitou oblastí s cílem vyvolat na zemi paniku a odpoutat pozornost ruské protivzdušné obrany.
Dva balony ruská protivzdušná obrana zničila nad Belgorodskou oblastí a tři nad Voroněžskou oblastí, napsala agentura TASS. O dva dny dříve informovala o likvidaci menších balonů nad Kurskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany v obou případech uvedlo, že se tímto způsobem pokusila na ruské území zaútočit ukrajinská armáda.
Ve středu gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz informoval o likvidaci tří ukrajinských meteorologických balonů ruskou protivzdušnou obranou a nález jiného balonu vyvolal ten samý den poplach v Kalužské oblasti, kde evakuovali část obyvatel jednoho z okresů. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
