Bosna a Hercegovina je na cestě do EU. Zelenskyj pochválil Českou pomoc Ukrajině
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie na summitu řešili zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. Přes videohovor se připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který ocenil českou iniciativu v pomoci Ukrajině. Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala.
Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel.
„Gratulujeme! Vaše místo je v naší evropské rodině,“ vzkázal balkánské zemi Michel, který rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na této cestě tvrdá práce.
Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou letos v polovině března. Podle její hodnoticí zprávy se země za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
„Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace,“ uvedla tehdy komise v tiskovém prohlášení. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny „je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů“, dodala EK.
Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.
Se šéfem OSN premiéři a prezidenti členských států EU probírali situaci na Blízkém východě, zejména konflikt mezi palestinským hnutím Hamás, které EU považuje za teroristickou organizaci, a Izraelem.
Summit EU vyzval k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze a k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy, oznámil předseda vrcholné unijní schůzky Charles Michel. Podle něj dospěl dnes summit ohledně situace na Blízkém východě „k silnému a jednotnému prohlášení“.
Zrychlí se pomoc Ukrajině?
Summit se dnes v Bruselu také shodl, že členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině. V závěrech rovněž šéfové států a vlád unijních zemí ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. O tom, že bránící Ukrajina potřebuje další zbraně, munici a podporu ostatně ve svém videoposelství odpoledne hovořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina podle EU potřebuje zejména systémy protivzdušné obrany, rakety a munici. „Evropská rada vítá všechny nedávné iniciativy v tomto ohledu, včetně iniciativy zahájené Českem, která se týká urychleného obstarání munice pro Ukrajinu, což umožní rychlé splnění závazku EU poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v závěrech z jednání.
Osud zmrazených ruských aktiv
Šéfové států a vlád dnes debatovali rovněž o možném využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Evropská komise ve středu navrhla, aby bylo 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země.
Evropská rada návrh Evropské komise a unijní diplomacie, včetně možnosti použití na „financování vojenské podpory zhodnotila“, stojí v závěrech dnešní schůzky. Návrh nyní musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí. Některé ze zemí měly s využitím peněz na vojenské účely problém, například Maďarsko či Rakousko.
Vzhledem k tomu, že text závěrů z jednání hovoří pouze o „možnosti“ použít je na zbraně, tedy nejde o nic závazného a přesně daného, země s tím nakonec podle informací ČTK neměly problém a příslušný odstavec v dokumentu zůstal.
Dnešní jednání summitu EU skončilo, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Konat se bude rovněž i takzvaný eurosummit, kde se sejdou představitelé členských států, které jsou v eurozóně.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
