Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Petrohrad: Vladimir Putin se v Petropavlovské pevnosti sešel s představiteli ministerstva obrany a lídry armády a „speciální vojenské operace“ na Ukrajině. Zašli i do tamní stejnojmenné katedrály, kde se poklonili u hrobu Petra Velikého.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou dnes upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.
Podle studie činí celkové emise z války na Ukrajině v současné době 237 milionů tun oxidu uhličitého (CO2). Třetina emisí skleníkových plynů je způsobena samotnými bojovými operacemi. Například tanky a stíhačky spotřebovávají velké množství nafty a leteckého paliva kerosinu.
Dalšími zdroji znečištění skleníkovými plyny v důsledku války jsou pak požáry lesů a porostu. Většina z nich vzplála v blízkosti frontových linií nebo v pohraničních oblastech. Podle údajů byla v roce 2024 spálená plocha více než dvacetkrát větší než průměr v letech 2006 až 2021. Léto 2024 bylo na Ukrajině podle vědců také neobvykle suché, což napomáhalo šíření lesních požárů. „Rok 2024 vyniká jako znepokojivý příklad ničivého cyklu, ve kterém se klimatické změny a ozbrojené konflikty vzájemně posilují a urychlují globální oteplování,“ uvedli autoři studie.
Česko zvažuje, že Ukrajině předá okolo 30 modernizovaných tanků T-72M4CZ, které svými parametry mohou soupeřit s nejmodernějšími ruskými stroji T-90M, napsal dnes ukrajinský server RBK-Ukrajina s odvoláním na vyjádření českého ministerstva obrany, podle kterého náčelník generálního štábu Karel Řehka hodlá vládě doporučit, aby zmíněné tanky darovala Ukrajině.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
