Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Vážení čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství k Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, teď přejeme dobrou noc.
Ukrajina obvinila Rusko z nezákonného nátlaku na Ukrajince žijící na okupovaných územích, když podle dekretu ruského prezidenta Vladimira Putina mají změnit své právní postavení, anebo odejít. Kyjev si hodlá na tuto ruskou praxi stěžovat Mezinárodnímu trestnímu soudu, uvedla agentura Reuters a připomněla, že Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj označil Putinův krok za „opovrženíhodný čin“, který má vést k nucenému vysídlení Ukrajinců.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nařídil ukrajinským občanům, kteří pobývají v Rusku bez náležitého „legálního statusu“, aby zemi do 10. září opustili. Prezidentův výnos se vztahuje i na okupovaná území, která Putin připojil k Rusku, ačkoli většina zemí světa tyto anexe neuznává. Dekret byl vydán v době, kdy se Moskva snaží rusifikovat okupovaná území. Místní lidi nutí přijímat ruské občanství a doklady, pokud chtějí zůstat. Zároveň se úřady snaží lákat ruské občany, aby se na okupovaná území přistěhovali, což je rovněž mezinárodním právem bráno za válečný zločin.
Český prezident Petr Pavel dnes na Ukrajině po setkání se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal také s premiérem Denysem Šmyhalem. Pavel ocenil, že si s ukrajinskými politiky byl názorově velmi blízko. Přestože válka trvá už přes tři roky a situace na frontě se nevyvíjí pro Ukrajinu úplně příznivě, zaznamenal Pavel výrazně větší klid než při své první návštěvě krátce po inauguraci. „Tehdy vládla poměrně velká nervozita ohledně dalšího vývoje, ohledně podpory, která se bude Ukrajině dostávat,“ uvedl.
„Řešili jsme naši vzájemnou spolupráci, v jakých projektech můžeme udělat víc, které naše firmy mohou spolupracovat víc než dosud,“ uvedl s tím, že se podíval mimo jiné na kompletaci českých ručních zbraní BREN 2 místní státní firmou. Navštívil i další firmu, která vyrábí řízené střely od protitankových až po velké protilodní. „Zároveň jsme se pobavili o tom, jak dnes probíhá výroba decentralizovaně kvůli ochraně před leteckými údery,“ podotkl.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
