22°C
Přihlásit se nebo registrovat
Čistě pánská záležitost. Prezident Petr Pavel (62) přijal na Hradě svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona (46). Jednání se vedla o pomoci Ukrajině i energetice. Státníky ale tentokrát nedoprovázely jejich lepší polovičky. Jak Brigitte Macronová (70), tak Eva Pavlová (59) zůstaly doma.
Přestože Eva Pavlová do Paříže manžela doprovodila, s francouzskou první dámou Brigitte se nesešla. A jelikož včera na Hrad Macronová nedorazila, u přivítání nebyla ani česká první dáma.
Emmanuel Macron tak do Prahy dorazil na pánskou jízdu, během které nechyběly úsměvy ani mrknutí na prezidenta Petra Pavla. Vřelá objetí a gesta náklonnosti však po Pražském hradě následovala i ve Strakově akademii při setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Čím přitom pohostit prezidenta země, která se pyšní světoznámou kuchyní? Na Hradě to vzali hezky po česku a připravili pro Macrona klasiku: dančí svíčkovou s karlovarským knedlíkem.
Petr Pavel ocenil, že Macron přijel do Prahy tak krátce poté, co proběhla jeho návštěva v Paříži. Český prezident pak řekl, že oba mají stejný pohled na to, jak se vyvíjí situace na Ukrajině.
„Pro nás jedinou cestou je pokračovat v podpoře Ukrajiny nejen proto, že to vidíme jako principiálně správné, ale také, že nechceme, aby Rusko se svým viděním světa uspělo,“ prohlásil Pavel.
Macron pak vyzdvihl českou iniciativu na zajištění munice pro Kyjev v zemích mimo Evropskou unii. Francie se k ní připojí, dále o tom budou jednat ministři obou zemí.
„Rusko nesmí zvítězit v této válce a budeme tak dlouho, jak bude třeba, podporovat ukrajinský lid a jeho armádu,“ vzkázal během pražské tiskovky jasně Macron. Řešila se také přítomnost jednotek na Ukrajině. Pavel řekl, že není pro vyslání bojových jednotek, ale o formách asistence a „nebojovém angažmá“.
Šéf EDF Luc Rémont a zájem o dostavbu Dukovan nebylo to jediné jaderné, co v úterý přivezl Macron do Prahy. Na jednání s Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS) ho totiž doprovázel i pobočník s takzvaným nukléráním kufříkem. Pomocí kódů a satelitního spojení v něm by prezident dokázal v případě napadení Francie spustit jadernou odvetu.
Pokud by Macron musel atomové hlavice odpálit a nacházel se zrovna v Paříži, učinil by tak z bunkru zvaného Jupiter. Ten se nachází přímo pod Elysejským palácem. Pokud je ale v cizině, vracet do Paříže se kvůli tomu nemusí. Balíkem komunikačních zařízení mu umožní spojit se s armádními špičkami a vydat rozkaz k odpálení. Odplata pro případného agresora by mohla být strašlivá. Podle dostupných informací disponuje francouzský arzenál 280 funkčními hlavicemi.
„Systém musí být funkční 24 hodin denně. Lidé, kteří to vymysleli, jsou géniové. Je to neuvěřitelný systém: funkční a věčný. Nedá se do něj nabourat. I kdybychom se s hlavou státu zbláznili, nedokázali bychom ho spustit,“ řekl k tomu bývalý prezidentský pobočník Peer de Jong pro Radio France.
Aby systém opravdu mohl fungovat neustále, kufřík si u sebe střídají celkem tři pobočníci francouzské hlavy státu. Jsou jimi tři vyšší důstojníci různých složek ozbrojených sil - letectva, námořnictva a pozemního vojska. Během předávání prezidentského mandátu ho odcházející prezident předává novému během důvěrného jednání. Toho se vždy účastní ještě náčelník generálního štábu. Systém funguje od roku 1958.
Francouzský prezident v Praze připomněl, že ho Pavel navštívil v Paříži 20. prosince. A den nato došlo k tragické střelbě na Filozofické fakultě UK v Praze.
„Tady bych chtěl zopakovat solidaritu a podporu Francie po střelbě na Karlově univerzitě a my budeme mít příležitost se poklonit obětem této tragédie,“ poznamenal Macron, který se s Pavlem byl poklonit památce 14 obětí střelby u budovy fakulty na náměstí Jana Palacha.
Macron se také sešel s premiérem Fialou ve Strakově akademii. Toho přivítal slovy „milý Petře“. Politici pak podepsali akční plán strategického partnerství na roky 2024 až 2028. Ten má zajistit vzájemnou spolupráci v několika odvětvích – mj. v obraně, bezpečnosti či azylové politice.
„Setkání potvrdilo, že se shodujeme na velké řadě otázek. Tato návštěva je symbolická a zásadní pro rozvoj česko-francouzských vztahů,“ nechal se slyšet Fiala. Podobně se vyjádřil i Macron. „Spolupráce (obou zemí) vedla k užším vztahům a k významným a jedinečným pokrokům. Česko je pro Francii důvěryhodným partnerem v Evropské unii i NATO,“ uvedl.
Macron se také vpodvečer zúčastnil česko-francouzského jaderného fóra v Rudolfinu. Na něm vystoupil například Frédéric Leliévre ze společnosti Framatome, ředitel firmy ORANO Nicolas Maes nebo předseda Technologické agentury Petr Konvalinka. Právě jaderná energetika je důležitým tématem návštěvy Macrona v Česku.
Francouzská elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech. Česká vláda očekává nabídky v dubnu. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.
Ze selfie s Macronem, pořízeném na Česko-francouzském jaderném fóru, se na sociální síti X těšil europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.
„Macron v Praze. Nejdůležitější zahraniční návštěva této vlády. V Rudolfinu měl zásadní strategickou řeč. Anglicky, spatra. Spolupráci s náma při jaderné renesanci v EU bere vážně. 35 let jsem čekal na takový projev z Paříže. I my to máme brát vážně. Selfie made by Macron,“ uvedl Vondra.
„Česká republika a Francie dobře ví, co se děje v Evropě. Tváří v tvář návratu války na evropskou půdu musíme definovat způsoby a prostředky chování a jednání jako Evropané. V sázce je naše budoucnost a naše schopnost bránit se,“ apeloval Emmanuel Macron a sdílel snímky s Petrem Pavlem a Petrem Fialou.
„Byl super, naslouchající PP (Petrovi Pavlovi - pozn. red), věcný, koncentrovaný,“ uvedl o Macronovi ředitel Odboru komunikace na Hradě Vít Kolář.
to může, máme na to specialistu na hradě.
Pro zdejší co milují mírové Rusko.TV pořad v neděli večer: "„Nemohu se rozhodnout, zda Paříž, nebo Marseille,“ rozjímal Solovjov nad bombardováním evropských měst. „Samozřejmě Bukurešť. Pak Paříž, Marseille a Lyon,“ zkonkretizoval posléze přední kremelský propagandista. „Lyon je pěkné město, mají tam festival ohně,“ notoval si se Solovjovem jeden z jeho hostů.