Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Francouzský prezident Emmanuel Macron přijel do Bílého domu za Donaldem Trumpem. Podívejte se na nové snímky.
Lídři zemí NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo.
Za loňský rok se podle úřadu podařilo vyčerpat na obranné výdaje 166,8 miliardy korun, což je podle makroekonomické predikce z listopadu 2,09 procenta HDP. Dnes premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu řekl, že výdaje na obranu je třeba navýšit na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Tři a více procent HDP vydalo loni podle NATO pět zemí.
Nejvíce vydalo loni podle oficiálních odhadů NATO na obranu Polsko (4,12 procenta HDP), Estonsko (3,43 procenta) a USA (3,38 procenta). Nad tři procenta vydaly loni také Lotyšsko (3,15 procenta) a Řecko (3,08 procenta). Nejméně vydaly na obranu Lucembursko (1,29 procenta), Slovinsko (1,29 procenta) a Španělsko (1,28 procenta).
Valné shromáždění OSN většinou hlasů přijalo rezoluci Ukrajiny a jejích evropských spojenců o válce na Ukrajině, která potvrzuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 93 zemí, 65 se zdrželo hlasování a 18 hlasovalo proti. USA se zdržely hlasování.
Spojeným státům se nepodařilo dosáhnout toho, aby Valné shromáždění schválilo americkou rezoluci o ukončení války na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi. Valné shromáždění přijalo rezoluci navrženou USA s pozměňovacími návrhy ze strany Evropy. Hlasovalo pro ni 93 zemí, zatímco 73 zemí se zdrželo a osm bylo proti.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
