Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Britská vláda si předvolala ruského velvyslance kvůli případu britského diplomata, kterému Rusko loni v listopadu odebralo akreditaci. Dnes o tom informovalo britské ministerstvo zahraničí. Moskva odebrání akreditace a následné diplomatovo vyhoštění zdůvodňovala obviněním ze špionáže.
Britská vláda označila předvolání za odpověď na listopadový incident, který označila za nevyprovokovaný a neopodstatněný. "Spojené království nepřipustí vydírání svých pracovníků tímto způsobem, proto přijímáme reciproční opatření," uvedlo ministerstvo zahraničí. Varovalo rovněž, že pokud Rusko podnikne další kroky, bude to považovat za eskalaci a odpovídajícím způsobem zareaguje.
Návratové centrum, které by mělo ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, by mohlo v Praze vzniknout do června letošního roku. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který o vzniku centra minulý týden jednal s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Cílem centra, které už vzniká i v Německu a v budoucnu by mohlo být například i v Polsku, je motivovat uprchlíky, aby se na Ukrajinu vrátili kvůli poválečné obnově.
V centru by podle Rakušana měli pracovat především sami Ukrajinci, ale také například pracovníci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Tzv. unity huby by měly uprchlíkům nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Ministr doplnil, že zatím není určené, kde se bude centrum nacházet, důležité ale podle něj je, aby šlo o dostupný a důstojný prostor.
Rusko vytváří speciální jednotky zaměřené na bezpilotní systémy. Do roku 2030 plánuje nabrat až 210 000 příslušníků tohoto nového útvaru, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.
Ukrajina i Rusko po celou dobu konfliktu intenzivně investovaly do dronových technologií, které výrazně mění taktiku moderního vedení války. „Jsme si vědomi plánů nepřítele, které předpokládají nábor 210 000 vojáků do 277 vojenských jednotek do roku 2030,“ řekl Syrskyj.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
