Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Ve válce proti Ukrajině přišel o život další z ruských generálů, tentokrát generálmajor Andrej Golovackij, který byl v roce 2019 odsouzen na 8,5 roku vězení za korupci. Uvedl to dnes server Mediazona s odvoláním na nekrolog, podle kterého generál zahynul ještě loni 30. června. Generálovo úmrtí podle serveru potvrzuje také úřední databáze o dědických řízeních. O tom, že byl rodák z Ukrajiny poslán do války proti silám Kyjeva, se veřejně neinformovalo.
Generál Golovackij byl v únoru 2019 odsouzen spolu s dvěma penzionovanými vojáky, generálporučíkem Leonidem Krivonosem a kapitánem Vadimem Zujevem, za to, že od podřízených brali úplatky za prodloužení kontraktu s ozbrojenými silami, anebo za převelení na jiné místo služby. Krivonos a Zujev byli odsouzeni na 9,5, respektive 7,5 roku do trestaneckého tábora s přísným režimem.
Krátce před odsouzením žádal Glovackij o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina, který jej po provalení skandálu v roce 2015 propustil z armády, a tvrdil, že případ proti němu je vykonstruovaný. Ale v roce 2022 se v otevřeném dopise přiznal k přijetí úplatku ve výši 130 tisíc rublů (asi 32 tisíc Kč podle současného kurzu) a omluvil se za „hanebný zločin“, připomněla Mediazona.
Rusko v lednu postupovalo ve svém válečném tažení a zmocnilo se dalších 430 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Napsala to dnes agentura AFP na základě analýzy údajů amerického Institutu pro studium války (ISW). První měsíc letošního roku podle ní přinesl mírné zpomalení v postupu invazních vojsk, která v prosinci obsadila 476 kilometrů čtverečních a v listopadu 725 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy.
Ruská vojska se na Ukrajině zpomalila už během předchozích dvou zim. Přesto letošní postup je rozsáhlý jako ty z ledna 2023 a 2024 dohromady, kdy Rusové obsadili 285, respektive 146 kilometrů čtverečních ukrajinské země, píše AFP.
Přes 80 procent ruského postupu v letošním lednu se týkalo východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se Moskvou vyslaná vojska snaží dobýt město Pokrovsk, píše AFP. Nyní se invazní armáda nachází asi jen dva kilometry od tohoto významného logistického centra a blíží se k němu z východu i jihu.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruská invaze na Ukrajinu a politika nového amerického prezidenta „tlačí Evropu k tomu, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost“ a stala se méně závislou na ostatních. „Epidemie covidu-19 a ruská agrese na Ukrajině byly okamžiky probuzení,“ řekl Macron novinářům v Bruselu. „Události na Ukrajině a vyjádření nové americké administrativy prezidenta Trumpa tlačí Evropany, aby byli jednotnější a aktivněji reagovali na témata související s kolektivní bezpečností,“ dodal. To podle Macrona znamená posílit evropský obranný průmysl a nakupovat více evropských zbraní.
Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak dnes zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
