Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.
Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, který byl dnes zveřejněn, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.
„Ano, jedná se o hrozbu pro NATO, zejména pokud bude plán realizován,“ řekl Turunen agentuře Reuters. Dodal, že si myslí, že Rusko může svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. Turunen uvedl, že ruské zvýšení počtu vojáků o 30 procent by znamenalo, že celková síla ruské armády by dosáhla 1,5 milionu vojáků. „Musíme být ostražití,“ dodal.
Poradci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravují rozsáhlou strategii sankcí, která má pomoci vyřešit válku na Ukrajině, píše server Bloomberg. Podle zdrojů agentury Trumpův tým zvažuje dvě základní strategie uvalení sankcí. Debaty se účastní některé osobnosti z budoucí administrativy, bývalí úředníci z Trumpova působení a konzervativní think-tanky.
První přístup počítá se scénářem, kdy je řešení války na Ukrajině „na dohled“, a předpokládá určitá opatření ve prospěch sankcionovaných ropových „baronů“ v Rusku, což by mohlo pomoci uzavřít mírovou dohodu, uvádí se v článku.
Druhá varianta je založena na ještě větším tlaku sankcí a větším vlivu na Moskvu. Podle zdrojů Bloombergu jsou plány Trumpova týmu zatím v počáteční fázi a nakonec budou záviset na rozhodnutí samotného zvoleného prezidenta USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že Ukrajina Rusku vratí útok ruského dronu, k němuž došlo během jeho jednání s britským premiérem Keirem Starmerem v Kyjevě. „My jim také pošleme pozdravy,“ odpověděl Zelenskyj na dotaz novináře. Starmer na oplátku poznamenal, že útok je připomínkou toho, čemu Ukrajina čelí každý den, a zdůraznil potřebu Ukrajinu podpořit.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
