Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl dnes podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně. Kreml o den dříve uvedl, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.
„Konečná verze bude známa po otevření černých skříněk. Prvotní verze (vyšetřování) jsou ale dostatečně podložené a založené na faktech,“ uvedl Alijev v ázerbájdžánské státní televizi AzTV podle ruské agentury. „A fakta jsou taková, že ázerbájdžánské civilní letadlo bylo poškozeno zvenčí na území Ruska, poblíž města Groznyj,“ dodal prezident středoasijské země.
Ázerbájdžánský prezident dále uvedl, že „některé kruhy“ v Rusku se snažily skutečné příčiny pádu letadla ututlat. Je zbytečné podle něj například zvažovat verzi o srážce letounu s hejnem ptáků vzhledem k faktu, že trup letounu byl plný děr. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že letoun nebyl sestřelen úmyslně, napsala agentura Interfax. Zapotřebí ale bylo podle něj přiznat vinu a omluvit se. „Bohužel první tři dny jsme z Ruska neslyšeli nic jiného než klamné verze,“ uvedl Alijev.
Letadlo Azerbaijan Airlines, které ve středu havarovalo, poškodilo nad ruským územím ostřelování ze země, uvedl ázerbájdžánský prezident Alijev.
Rusko bude muset upustit od svého moratoria na rozmísťování raket středního a krátkého doletu, řekl v dnes publikovaném rozhovoru s agenturou RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vrcholný diplomat zároveň obvinil Spojené státy z toho, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Washington se k jeho prohlášení zatím nevyjádřil.
V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Úmluva signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
