Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Papež František dnes ve svém tradičním vánočním poselství vyzval k překonání rozdílů a umlčení zbraní ve světě, jejž sužují četné konflikty a humanitární krize. Otevřeně přitom vyzval k jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení války. Tu zahájil Kreml svou invazí před téměř třemi lety a připravila o život desítky tisíc lidí. Informují o tom tiskové agentury.
Ve svém poselství Městu a světu (Urbi et orbi) před tisícovkami lidí shromážděnými na Svatopetrském náměstí František přímo zmínil konflikt na Ukrajině a vyzval k „odvaze otevřít dveře k jednání“. Z balkonu svatopetrského chrámu prohlásil: „Nechť na válkou zmítané Ukrajině utichne zvuk zbraní!“ Vyzval také ke „gestům dialogu a setkání, aby bylo dosaženo spravedlivého a trvalého míru“.
Po ukrajinském ostřelování Lgova v ruské Kurské oblasti zemřeli čtyři lidé a dalších pět utrpělo zranění. Dnes to podle agentury Reuters oznámil úřadující oblastní gubernátor Alexandr Chinštejn. Jednoho mrtvého po úderu ukrajinského dronu ohlásila také severoosetská metropole Vladikavkaz na jihu Ruské federace. Rusko, které před takřka třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu, tvrdí, že za posledních 24 hodin zničilo 119 ukrajinských dronů.
„Vážně poškozeny byly pětipodlažní obytná budova, dvoupodlažní obytná budova a jednopodlažní kosmetický salon,“ napsal Chinštejn na síti Telegram. Uvedl, že tlaková vlna po ukrajinském ostřelování zničila okna v okolních domech a poškodila přinejmenším 12 aut. „Poničena byla i část plynovodního potrubí,“ uvedl.
Ukrajina podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala obdržela jednu miliardu dolarů (24,2 miliardy Kč) od USA z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov to označil za krádež, napsala agentura Reuters.
„Děkujeme americkým partnerům a Světové bance za důležitý krok ke spravedlnosti. Očekáváme, že všechna ruská aktiva budou zkonfiskována a použita na rekonstrukci Ukrajiny,“ napsal Šmyhal na síti X. Poznamenal, že zmíněná miliarda dolarů je první z navrhované americké pomocné půjčky o objemu 20 miliard dolarů (484 miliard Kč). Na splacení půjčky půjdou peníze výhradně z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
