Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
„Bylo to frustrující, protože prostě jen opakoval všechny ty své fráze,“ komentoval svůj listopadový telefonát s Vladimirem Putinem německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil ale, že je nadále přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí. Ruský prezident podle něj musel slyšet, že nemůže počítat s tím, že německá pomoc Ukrajině poleví.
Německý kancléř podle svých slov v telefonátu Putina také vyzval, aby stáhl své jednotky z Ukrajiny, a mohlo se tak začít jednat o míru. „A to musí být a to udělám znovu. Ale člověk si přitom nesmí dělat žádné iluze,“ dodal.
Scholz s Putinem telefonoval v polovině listopadu, přímý rozhovor s ním do té doby kancléř nevedl od prosince 2022. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat. Scholzův telefonát vyvolal kritiku doma i v zahraničí, především v zemích na východním křídle NATO.
Rakouský energetický koncern OMV vypověděl smlouvu s Gazpromem o dodávkách zemního plynu. Ruské státní společnosti vyčítá opakované „závažné porušování“ kontraktu, který měl původně platit až do roku 2040.
Gazprom přestal dodávat plyn společnosti OMV v polovině listopadu. Stalo se tak poté, co rakouská firma pozastavila platby Gazpromu, aby získala částku, která jí byla přiznána v arbitráži. Soud OMV přiznal odškodné více než 230 milionů eur (5,8 miliardy Kč).
Smlouvu uzavřenou mezi OMV a Gazpromem v roce 2006 zpočátku politici na obou stranách chválili, zároveň však čelila kritice pro svůj dlouhodobý charakter i podmínky. Smlouva například stanovovala, že odběratel musí za plyn zaplatit i v případě, že ho neodebere. To bylo v rozporu se snahou Evropské unie rychle se zbavit závislosti na ruském ruského plynu.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
zástupci členských států EU se shodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Informovalo o tom na sociální síti X maďarské předsednictví. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.
Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
