Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se dnes setkal s představiteli tálibánské vlády v afghánském hlavním městě Kábul a zopakoval slib Moskvy odstranit islamistické hnutí ze svého seznamu teroristů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení Tálibánu.
Moskva naposledy slibovala učinit tento krok na začátku října. Návštěvy zahraničních vysoce postavených politiků jsou v Afghánistánu vzácné, protože žádná země na světě zatím neuznala vládu Tálibánu. To se dostalo k moci v srpnu 2021.
Ruský prezident Vladimir Putin eskaluje napětí ve válce na Ukrajině, konflikt se změnil z regionálního na mezinárodní. Po jednání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie to dnes na tiskové konferenci řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. K jednání se na dálku připojil také ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, kterého jeho evropští kolegové ujistili o další podpoře v obraně proti ruské agresi.
Podle Pistoriuse ministři jednali o další podpoře Ukrajiny, především jejího zbrojního průmyslu, ale i o prohloubení vzájemné spolupráce, například při výrobě či nákupu zbrojních systémů. Pistorius řekl, že evropské země si uvědomují, že se „určité věci změní“, až do funkce v lednu nastoupí nový americký prezident Donald Trump.
Putin podle německého ministra obrany eskaluje napětí na Ukrajině a změnil regionální konflikt na konflikt mezinárodní, mimo jiné tím, že do bojů zapojil severokorejské vojáky. Ukrajina musí být schopna jednat „z pozice síly“, dodal Pistorius.
Počet lidí, kteří utrpěli zranění při ruském vzdušném úderu na druhé největší ukrajinské město Charkov, se vyšplhal na 23. Uvedl to na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož je 14 lidí hospitalizovaných. Ruské útoky hlásí úřady i v dalších městech, například v Oděse, kde je podle nich 11 zraněných.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
