Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Americký novinář Evan Gershkovich v žádosti o milost požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o rozhovor. V článku o propuštění svého dopisovatele z ruského vězení to napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Gershkovich je jedním ze tří amerických občanů, které Rusko propustilo z vězení v rámci čtvrteční výměny vězňů se západními zeměmi. Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov rozhovor zcela nevyloučil.
Před svým propuštěnímGershkovich musel podle WSJ vyplnit oficiální žádost o milost, která je adresována ruskému prezidentovi. Součástí formuláře je i část, kam může vězeň uvést svůj komentář. Právě tam Gershkovich napsal svou žádost o rozhovor s Putinem.
„Pokud takovou žádost dostaneme - posoudíme ji,“ řekl podle agentury TASS Peskov ohledně Gershkovichově žádosti. Podle mluvčího však Putin dostává řadu žádostí o rozhovor ze strany zahraničních médií.
Rusko-španělský novinář Pablo González, který byl propuštěn v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem, se chce vrátit do Španělska. Podle agentury EFE to po propuštění řekl jeho advokát Gonzalo Boye. González, který vystupuje i pod svým ruským jménem Pavel Rubcov, byl předán ve čtvrtek Rusku. Dnes jeho propuštění uvítaly španělské asociace novinářů i španělská vicepremiérka Yolanda Díazová.
González je potomkem antifašistických bojovníků, kteří emigrovali do Sovětského svazu po nástupu diktatury Franciska Franka. Podle španělského tisku se narodil v Moskvě a jeho otec nadále v Rusku žije. González se však před několika lety usadil v Baskicku. V únoru 2022, jen pár dní po začátku války na Ukrajině, ho polské úřady zadržely, protože se domnívaly, že vyvíjel špionáž ve prospěch Ruska.
Podle Gonzálezova advokáta se jeho klient chystá vrátit do Španělska. Nějakou dobu však zůstane v Rusku, kde se podrobí lékařským prohlídkám a setká se s rodinou.
Děti ruského páru odsouzeného ve Slovinsku za špionáž, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy, nevěděly, že jsou Rusové. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Děti Arťoma a Anny Dulcevových „zjistily, že jsou Rusové, až když letadlo odstartovalo z Ankary“, řekl dnes Peskov. Dodal, že si děti myslely, že jsou Argentinci, a dodal, že nemluví rusky.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
