Ukrajinští vojáci sestřelili ruskou chloubu: Letoun A-50 skončil u Azovského moře!
Ukrajinští vojáci v pátek večer nad Azovským mořem sestřelili již druhý ruský letoun včasné výstrahy a řízení A-50, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje v ozbrojených silách, podle kterých šlo o společnou operaci letectva a vojenské rozvědky. Sestřelení ruského A-50 mezitím ohlásil na sociální síti také velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.
Míra poškození ruského stroje se upřesňuje, ale šance na záchranu letadla jsou minimální, tvrdí zdroje. O zničení ruského stroje s odvoláním na sociální sítě informovala také agentura Unian, která zveřejnila záběry požáru, způsobeného podle ní dopadem zasaženého stroje na jihu Ruska. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran ověřit z nezávislých zdrojů.
„A-50 s volacím znakem Bajan dolétal! Blahopřejeme okupantům k (dnešnímu) svátku obránců vlasti!“ ironicky poznamenal Oleščuk a doporučil Rusům, aby si své svátky slavili doma. Poděkoval také všem, kdo se na tomto úspěchu podíleli.
Rusko disponovalo jen devíti stroji tohoto typu, které mohou navádět a řídit ruské vzdušné útoky na Ukrajinu, ale všechny letouny nebyly bojeschopné. Jeden letoun se Ukrajincům podařilo zničit rovněž nad Azovským mořem minulý měsíc, kdy současně zasáhli létající velitelské středisko Il-22M. Jeho pilot však dokázal přistát na ruském letišti i přes vážné poškození stroje.
Před rokem se další A-50 na letišti v Bělorusku stal terčem útoku, k němuž se následně přihlásilo běloruské hnutí odboje, připomněl RBK-Ukrajina. Bělorusko se přímo nezapojilo do ruské invaze na Ukrajinu, ale pro agresi poskytlo svému spojenci své území a letecké základny.
Ukrajinský premiér Šmyhal oznámil, že podal demisi. Ve funkci byl od března 2020. Prezident Zelenskyj v pondělí navrhl na jeho místo Svyrydenkovou. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi. Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě. Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014. 
