Česká diplomacie píše do OSN: Za oběti může pouze Rusko! Česko lituje každé ztráty života
Česká diplomacie v dopisu zaslaném Radě bezpečnosti OSN vyjádřila lítost nad oběťmi konfliktu na Ukrajině. Za ztráty životů na obou stranách podle ní nese odpovědnost Rusko, jež válku svou agresí vyvolalo. Česko také potvrdilo svou podporu Ukrajině, uvádí dokument, který na síti X zveřejnil účet UN Report, jenž publikuje materiály z OSN.
Rusko na sobotní večer svolalo zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli ostřelování ruského Belgorodu a žádalo, aby se jednání zúčastnil i český zástupce, který by vysvětlil dodávky českých zbraní na Ukrajinu.
Ministerstvo zahraničí účast českého diplomata odmítlo se zdůvodněním, že Česko nebude sloužit ruské propagandě.
České diplomatické zastoupení při OSN následně poslalo Radě bezpečnosti dopis se svým stanoviskem k záležitosti.
„Česko lituje každé ztráty života způsobené nelegální a nesmyslnou agresivní válkou, kterou Rusko vede proti Ukrajině už téměř dva roky. Je to pouze Rusko, kdo je zodpovědný za desítky tisíc obětí na obou stranách konfliktu,“ uvádí dokument. Potvrzuje českou podporu Ukrajině, která je podle diplomacie plně v souladu s mezinárodním právem.
„Rusko bohužel opakovaně využilo platformu Rady bezpečnosti k šíření dezinformací a propagandy ohledně války. Nemáme důvod se domnívat, že dnešní (sobotní) jednání bude v něčem jiné, a proto se Česko nezúčastní,“ uvádí dopis.
Jasná a dlouhodobá česká pozice je, že Rusko musí okamžitě zastavit tuto válku a stáhnout své jednotky z celého území Ukrajiny. Je to jediná cesta ke spravedlivému a trvalému míru v souladu s Chartou OSN, uzavřela česká diplomacie.
Moskva obvinila ukrajinské síly ze sobotního ostřelování ruského Belgorodu u ukrajinských hranic. Podle dnešních údajů ruských úřadů si ostřelování vyžádalo 22 mrtvých a přes 100 zraněných. Ukrajina podle Moskvy použila k útoku mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby.
Česko bylo jednou z prvních zemí, které poskytly Ukrajině vojenskou pomoc poté, co ji loni v únoru Rusko napadlo. Do začátku letošního října Ukrajině darovalo nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun. Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost prostřednictvím sbírek.
Rusko v pátek provedlo největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku invaze loni v únoru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že útok si vyžádal 39 životů a desítky zraněných. V sobotu ruský útok zasáhl obytný dům v centru Charkova, zraněno bylo 26 lidí.
V posledních několika minutách promluvil i slovenský premiér Robert Fico, který se v minulosti opakovaně střetával s Ukrajinou a snažil se zablokovat nebo odložit některé sankce EU vůči Rusku.
V tříminutovém videu zveřejněném na jeho profilech na sociálních sítích, natočeném po jeho účasti na zasedání Evropské rady o Ukrajině, trval na tom, že „prvním základním předpokladem pro ukončení konfliktu je pochopení, že Ukrajina se nemůže stát členským státem NATO“.
Fico také odmítl návrh, že by se země EU mohly podílet na nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu v hodnotě 100 miliard eur, a uvedl, že to zní „jako špatný vtip“. Je samozřejmě také „skeptický“ ohledně myšlenky dalších sankcí proti Rusku.
Řekl však, že doufá v mír „co nejdříve“ a je připraven podpořit ambice Ukrajiny připojit se k Evropské unii.
Tzv. Koalice ochotných dnes prostřednictvím videokonference zhodnocovala výsledky včerejšího setkání Trump-Zelenskyj v Bílém domě. Tématem bylo hlavně dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Konferenci předsedal francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
„Pokud jde o další kroky, premiér nastínil, že plánovací týmy Koalice ochotných se v nadcházejících dnech setkají se svými americkými protějšky, aby dále posílily plány na zajištění robustních bezpečnostních záruk a připravily se na nasazení uklidňujících sil v případě ukončení nepřátelských akcí,“ uvádí v prohlášení mluvčí Downing Street. „Lídři také diskutovali o tom, jak by mohl být na Putina vyvíjen další tlak – včetně sankcí – dokud neprokáže, že je připraven podniknout seriózní kroky k ukončení své nelegální invaze.“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nikdy neměla v úmyslu dobýt ukrajinské území, ale místo toho „chránit“ rusky mluvící obyvatele žijící na východní Ukrajině a na Krymu, uvádí server CNN.
V úterý v rozhovoru pro ruská státní média Lavrov prohlásil, že Rusko „se nikdy nesnažilo dobýt území – ani Krym, ani Donbas“. Místo toho řekl, že cílem Ruska bylo „chránit Rusy, kteří na těchto územích žili po staletí“.
