Krvavé zlato: Kreml od počátku války vydělává miliardy z obchodu s africkým drahým kovem
Podle posledních informací vydělá Vladimir Putin každý měsíc 2,2 miliardy korun praním afrického zlata. Těmito penězi pak financuje svou invazi na Ukrajinu. V zisku afrického bohatství, vyhýbání se sankcím a financování dalšího krveprolití mu pomáhají wagnerovci, informuje The Sun.
Wagnerovci, kterým roky velel oligarcha a válečný magnát Jevgenij Prigožin, než v srpnu zemřel při havárii letadla, zarývají své drápy do afrického kontinentu již desetiletí. Jejich černé znaky se staly symbolem dupání po místní demokracii a rozpoutávání zástupných válek.
Tento týden zveřejněný Report o krvavém zlatě odhalil, jak lukrativní tento podnik je a jak díky němu může Putin nadále financovat svou táhlou a nákladnou opotřebovací válku na Ukrajině, která trvá už téměř dva roky.
Za Putinovy zisky platí Ukrajinci a Afričané životem
„Je poměrně jasné, že zlato je ústřední součástí operací wagnerovců na africkém kontinentu a také masivním zdrojem příjmů,“ uvedl Zoltàn Kész, vedoucí vyšetřovatel zodpovědný za vydanou zprávu. Jessica Berlinová, další z autorů zprávy, zase prohlásila, že cenu za Putinovy zisky platí Ukrajinci a Afričané svými životy.
Rusko letos navýšilo svůj rozpočet na obranu v přepočtu na víc než 2,3 bilionu korun, což je třetina celého ruského rozpočtu. Cena války se tedy zjevně nekontrolovaně zvýšila a zatěžuje moskevské finance. Podle zveřejněného reportu ale Kremlu ulevuje právě obchod s africkým zlatem, na kterém Putin od začátku invaze vydělal více než 57 miliard korun. Měsíčně tak wagnerovci Kremlu v Africe extrakcí zdrojů vydělají 2,2 miliardy korun.
Přítomnost pochybné Kremlem financované armády v problémových afrických státech se dlouhodobě obtížně zaznamenává. Wagnerovci nenosí sjednocené uniformy, jejich vozidla jsou neoznačená a zakrývají si obličeje. Takto tito žoldnéři poskytují Kremlu možnost zapřít vědomí o jejich operacích, zatímco jejich akce zůstávají nepředvídatelné, což je pro jejich misi stěžejní.
Nová zpráva má však za cíl odhalit dohody Wagnerovců s autoritářskými režimy a západními těžebními společnostmi. „V každé zemi, do které vstoupí, nasazují wagnerovci bojovníky zodpovědné za výcvik, žoldnéře a propagandisty, jejichž úkolem je podporovat protidemokratické režimy, udržovat nestabilitu a porušovat lidská práva,“ říkají autoři zprávy.
Vyšetřování se zaměřilo hlavně na Středoafrickou republiku (SAR), Súdán a Mali. V každém z případů zpráva vysvětluje, jak wagnerovci svou brutální kampaň za ziskem zlata vedou. Žoldnéři potlačují odpor, šíří dezinformace a proruskou propagandu, umlčují nezávislá média a terorizují civilisty. Vraždění, mrzačení a útlak jsou pro tyto ruské jednotky zjevně běžným postupem.
V SAR a Súdánu se Putinovi podařilo obejít sankce, protože wagnerovci vytvořili komplexní cesty, jak z těchto zemí zlato dostat a rozměnit ho za hotovost. V Mali za Rusko tuto těžkou práci dělají západní těžební společnosti, které zlato rozměňují na hotovost, aby mohly platit místní vojenské juntě, která pak platí wagnerovcům.
Cílem operací wagnerovců podle zveřejněné zprávy je, aby platící klienti na žoldnéřské skupině stále více záviseli. Čím více nestability a konfliktu wagnerovci v těchto výbušných zemích způsobí, tím více jim klienti zaplatí, aby je potlačili a podpořili pozice nezákonných a zkorumpovaných režimů.
„Africkou taktikou wagnerovců není větší bezpečí, ale zajištění autoritářství, pokračující rozklad demokratických institucí, devastace občanské společnosti a brutalizace civilní populace,“ říkají autoři zprávy. „Je to součást ruské geopolitické snahy rozptýlit a přehltit demokratický západ.“
Právě chudobou zasažené Mali se stalo nejnovějším hostitelem ruského parazita. Od vládnoucí junty zde Wagnerovci každý měsíc dostanou 277,7 milionu korun a v jejich stopách zůstává série krutých zločinů.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Cílem Reportu o krvavém zlatě je přimět země, aby zničily tento výdělečný africký aparát wagnerovců. Požaduje „širší sankce, nové kontroly dodavatelských řetězců, a skutečnou zodpovědnost mezinárodních těžebních společností, které obchodují s režimy a frakcemi, které zaměstnávají a dotují wagnerovce.“
Pokud má být Kremlu zasazena významná finanční rána, která prospěje jak africké bezpečnosti, tak obraně Ukrajiny, pak je podle zprávy nutné, aby „každá vláda odporující ruským zločinům jednala, zastavila obchod s krvavým zlatem a tlačila na společnosti těžící zlato a jejich investory, aby udělali totéž.“
