Putin stahuje Wagnerovce z Ukrajiny. Bojí se Prigožinovy rostoucí moci, tvrdí expert
Vladimir Putin stahuje z Ukrajiny žoldáky z proslulé paramilitární Wagnerovy skupiny. Obává se Kreml, že by se snad její vůdci mohli stát příliš mocnými? O překvapivém vývoji informoval server Daily Mail.
Oddíl, který tvoří asi 50 000 vojáků, byl klíčovou součástí ruské invaze na Ukrajinu. Nasazen byl zejména na východě válkou zmítané země. Do organizace založené Jevgenijem Prigožinem byli často verbováni i zločinci z ruských věznic.
Ruský prezident Putin se prý začal více obávat o svou mocenskou pozici, nařídil tedy údajně stažení Wagnerovy skupiny z bojů na Ukrajině. Prigožin již zastavil nábor vězňů, přičemž svoje bojovníky stáhne v příštích několika týdnech, tvrdí neověřené zdroje. Stažené žoldáky údajně nahradí až 300 000 pravidelných ruských vojáků.
Prigožin a čečenský vůdce Ramzan Kadyrov jsou sice Putinovými spojenci, jejich moc však podle všeho stále narůstá. Oba dva, stejně jako ruský generál Sergej Surovikin, který byl nedávno odvolán ze své funkce velitele ruských vojsk na Ukrajině, jsou Putinem a jeho okolím podezřívaní ze spiknutí proti němu, píše The Mirror.
Expert na Rusko Bruce Jones listu řekl, že prezident Putin a Prigožin jsou velmi blízkými spojenci, kteří spolu udržují úzký kontakt, již desítky let. „Zdá se, že k rozkolu mezi nimi došlo poté, co se Prigožin otevřeně vyjadřoval kriticky až urážlivě na adresu vysokých vojenských představitelů,“ dodal. Zmíněnou kritiku však nejspíše Putin pochopil jako implicitní urážku ruského prezidenta. „Nyní v něm vidí potenciálního soupeře,“ myslí si Jones.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.
