Železné ženy ruského prezidenta Vladimira Putina: Vlivné političky vzývají válku a šéfují propagandě
Autor:
rix -
21. 3. 2023
•
16:04
Sdílej:
Ruský prezident Vladimir Putin má ve svém okolí množství žen, které mu kryjí záda. A nejen to. Valentina Matvijenková osobně vyzvala šéfa Kremlu k invazi na svou rodnou Ukrajinu, Jarovajová zase chtěla monitorovat online komunikace ruských občanů. Kariéristky a vlivné političky tahají za neviditelné nitky Ruské federace.
1.Valentina Matvijenková
Valentina Matvijenková (72) - politička, členka politické strany Jednotné Rusko a předsedkyně Rady federace (horní komora ruského parlamentu) | Instagram.com/matvienko.vi
Šéfka ruské horní komory Valentina Matvijenková se v tamní politice pohybuje od roku 2011. S Vladimirem Putinem si moc dobře rozumí. Podle německého deníku Focus dokonce osobně vyzvala k invazi na Ukrajinu. Politička se přitom na Ukrajině 7. dubna v roce 1949 narodila. Bývalá učitelka v roce 1989 vstoupila do Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) a v roce 1991 byla zvolena do Nejvyššího sovětu.
Po rozpadu Sovětského svazu pokračovala ve své politické kariéře a v roce 1998 byla jmenována guvernérkou Petrohradské oblasti. V roce 2011 se dostala do čela horní komory a od té doby je jednou z nejvlivnějších žen v Rusku a blízkou důvěrnicí ruského prezidenta. Je také známá svým konzervativním postojem ke společenským otázkám, jako jsou potraty a práva LGBT.
2.Irina Jarovajová
Šéfka ruské horní komory Irina Jarovajová. | Profimedia
Také Irina Jarovajová má v Rusku obrovský vliv. Je členkou strany Jednotné Rusko a zastávala množství důležitých funkcí. Ujala se jako předsedkyně Výboru pro bezpečnost nebo v boji proti korupci. Stejně tak předsedala Státní dumě. V posledních letech se velmi angažovala v prosazování velmi kontroverzních zákonů.
V roce 2016 například představila zákon o boji proti terorismu a extremismu, který mimo jiné počítal s monitorováním online komunikace. Kritici ženu osočovali z omezování občanských svobod a porušování soukromí občanů. Jarovajová se opakovaně vyslovila pro tvrdý postoj vůči členům opozice a kritikům režimu.
3.Maria Lvová-Belová
Komisařka pro ochranu dětí Mariana Lvová-Belová. | Profimedia
Lvovová-Belovová je hrdou ruskou političkou a nacionalistkou. Po jejím vstupu do vládnoucí strany Jednotné Rusko ji ruský prezident Vladimir Putin v roce 2021 jmenoval komisařkou pro práva dětí. Po ruské invazi na Ukrajinu čelí závažným obviněním.
Jak se podle posledních zpráv ukázalo, Rusové z Ukrajiny zřejmě deportují malé děti a posílají je na převýchovu. V podivných způsobech má prsty právě Maria Lvovová-Belovová. Sama adoptovala pět dětí a o dalších deset se stará jako opatrovnice.
A navíc nedávno měla podle německého deníku adoptovat patnáctiletého ukrajinského chlapce z Mariupolu, jehož matka zemřela na rakovinu a jehož nevlastní otec údajně uprchl ze země. Kritici obviňují Putinovu důvěrnici z účasti na válečných zločinech.
Margarita Simoňjanová je ruská novinářka a šéfredaktorka ruského státního zahraničního zpravodajského kanálu RT. Jde o ruský propagandistický kanál úzce napojený na prezidenta Vladimira Putina. RT je v současné době v EU z velké části zakázán.
Svou kariéru začala Simoňjanová jako novinářka ve státní tiskové agentuře RIA Novosti a později pracovala jako korespondentka pro různá ruská média. V roce 2005 spoluzaložila RT a v roce 2008 se stala šéfredaktorkou stanice. Za svou práci dostala několik ruských vyznamenání.
Patří mezi ně Řád přátelství, ruské státní vyznamenání za zásluhy o spolupráci mezi národy a Řád cti za práci šéfredaktorky RT. Žurnalistiku Simoňjanová vystudovala na proslulé Moskevské Lomonosovově univerzitě.
5.Olga Skabajevová
Ruská moderátorka Olga Skabejevová | Profimedia.cz
Olga Skabejevová, známá také jako „Putinova železná panenka“, se narodila v roce 1984 v tehdejším Sovětském svazu. Pochází z města Volžskij ve Volgogradské oblasti, kde vystudovala základní a střední školu, v roce 2008 získala titul z žurnalistiky na Petrohradské státní univerzitě a svou novinářskou kariéru odstartovala v místním tisku.
Do povědomí veřejnosti se dostala v letech 2012 a 2013, během kterých pokrývala soudní procesy týkající se feministické protestní skupiny Pussy Riot. V roce 2019 si do svého pořadu pozvala řeporyjského starostu Pavla Novotného (ODS) ohledně plánů vystavení pomníku vlasovcům.
Během živého přenosu se navzájem překřikovali, a televize Novotného dokonce na několik momentů utnula. „V Česku váš názor nikoho nezajímá, protože je zkreslený. Jste směšní,“ řekl Skabejevové Novotný, federaci označil za „symbol okupační moci, lži a porušování lidských práv“.
Skabejevová se na instagramu vyjádřila proti sankcím proti Rusku. „Už žádné nakupování v Milánu, party v Saint-Tropez, diamanty v Antverpách,“ zoufala si na sociálních sítích.
6.Galerie
Video Oteklý Putin se šampaňským: Začala si Ukrajina - Reuters