„Ostřelují nás 24 hodin denně.“ Vojáci popisují ostré boje o Dněpr. Co je nejděsivější?

Reportéři CNN se měli sejít se Sergijem Ostapenkem, třiceti dvouletým ukrajinským operátorem dronu, před plánovanou noční operací. Ten patří k dronové jednotce zvané „Synové hromu,“ která se účastní bojů na této nové frontové linii. Právě během přítomnosti CNN byla ovšem plánovaná operace odvolána, protože Rusové odhalili pozice operátorů dronů na pravém břehu a celá jednotka se musela ukrýt.

Rozhovor tedy proběhl uprostřed noci v Ostapenkově pick-upu schovaném pod stromy, zatímco se kolem ozývaly dopady ruských projektilů. „Nepřítel nás ostřeluje 24 hodin denně,“ uvedl Ostapenko. „Nepamatuji si, kdy naposledy bylo déle než hodinu ticho.“

„Loučím se se životem pokaždé, kdy vstoupím do této oblasti, protože si uvědomuji, že můj život může být kdykoliv ukončen, protože dopadla raketa nebo bomba. Člověk si na to zvykne, ale je to nepříjemné,“ sdělil reportérovi.

2 200 kilometrů dlouhý Dněpr je čtvrtou nejdelší řekou Evropy. Teče z Ruska přes Bělorusko a Ukrajinu do Černého moře. Táhne se mokřinami Rusy okupované Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, kde v loňském listopadu Ukrajinci vytlačili po osvobození Chersonu ruské jednotky až na levý břeh řeky.

Osvobození města po brutální osmiměsíční okupaci bylo euforickým vítězstvím a klíčovým momentem ukrajinského válečného snažení. O rok později už se ale ví, že to byl jen dílčí úspěch a Cherson i zbytek oblasti je nadále pod neutuchajícím ruským ostřelováním z druhé strany řeky.

Dněpr, který v některých místech měří až kilometr a půl na šířku, tak ruským silám slouží jako přírodní obraná bariéra, což je z části důvodem, proč se pro Kyjev stal významným cílem. Ukrajinské síly již podnikly nájezdy na druhý břeh, ale zajištění pevné cesty přes řeku a zatlačení Rusů, tedy zvětšení vzdálenosti mezi jejich artilerií a Chersonem, by mohlo město účinněji ochránit.

Teoreticky by přesun na levý břeh mohl také poskytnout Kyjevu odrazový bod pro jejich plánovanou ofenzivu na Krymský poloostrov. Ten Rusko ilegálně anektovalo již v roce 2014.

Z Ukrajiny se s příchodem zimy vytrácí optimismus. Co může za propad morálky?

Podle ukrajinských vojsk jsou současné ruské pozice 3 až 8 kilometrů od řeky. „Naši se teď přesouvají na druhý břeh Dněpru,“ uvedl Ostapenko. „Je to velmi obtížné, vynakládáme velké úsilí, abychom to umožnili a nashromáždili naše síly na druhé straně.“ Závěrem dodal, že již existují jistá spojení umožňující transport zbraní, munice, potravin a paliva spojencům ukrajinských vojsk na druhém břehu.

Jeho jednotka vzdušných průzkumníků má za úkol poskytovat krytí vojákům překračujícím řeku, pozorovat pohyb ruských vojsk a maskovat pozice ukrajinských jednotek a vybavení. Ostapenko uvedl, že při výkonu svých povinností čelí každý den baráži kamikaze dronů, raket, minometů a tanků. Má ale za to, že by intenzivní ostřelování mohlo být dobrým znamením. „Nepřítel se snaží odolat ze všech sil, což naznačuje, že děláme všechno správně. Způsobujeme jim spoustu problémů a oni se s tím snaží bojovat,“ řekl.

V Chersonu samotném mezitím pro mnohé obyvatele vypršelo nadšení z loňského osvobození a soustředí se jen na přežití dne. „Když je ticho, je to ještě děsivější než ostřelování,“ řekla padesáti čtyřletá Inna Baljohová. „Čekáte, neustále posloucháte, tlumíte rádio, abyste slyšeli zvuky za oknem, abyste na ostřelování mohli zareagovat včas.“

Je jednou z přibližně 73 000 obyvatel, kteří v Chersonu stále zůstávají. To je méně než čtvrtina původní populace města, která činila 300 000 lidí. Zůstat se Baljohová rozhodla, protože se musí starat o svého čtyřletého vnuka a osmdesáti sedmiletou matku.

Život uprostřed války má však svoji cenu. Jedno z prvních slov jejího vnuka bylo „poplach.“ „Ví jak se zachovat, když se rozezní poplašná siréna,“ řekla Baljohová. „Ví kam jít. Pokud za okny zní exploze, tak má v chodbě malou schovku.“

Ostřelování se natolik zhoršilo, že rodina přestala chodit i na krátké procházky a převážně zůstává doma. „Právě teď dělám vše, co je v mých silách, abych to dítě udržela v bezpečí,“ uvedla starostlivá babička. „Naším jediným úkolem je přežít. To byl hlavní úkol za okupace a je i teď. Musíme přežít.“

Válka Rusko vs. Ukrajina

21:30

27. 4. 2024

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

21:25

27. 4. 2024

Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE

20:30

27. 4. 2024

Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.

Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.

Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.

Podle šéfa vojenské administrativy Chersonské oblasti Oleksandra Prokudina v posledním měsíci nabraly útoky na město na intenzitě. V některé dny bylo na Cherson vypáleno až 700 projektilů. Rusové „útočí na obytné čtvrti častěji, protože naši obránci postupují a oni se snaží v blízkosti Dněpru vyděsit obyčejné obyvatelstvo,“ uvedl Produkin. „Je to odplata a teď ji pociťujeme víc, protože naši vojáci už jsou na levém břehu.“

Závěrem však Produkin dodal, že jsou občané Chersonu „příkladem odvahy.“ Ať už jsou podmínky jakkoliv drsné, Cherson je svobodný od ruské okupace a to podle Produkina znamená, že „lidé mohou svobodně komunikovat a chodit po naší zemi. Domov dává lidem sílu. Vydrží, protože jsou doma.“